TISKOVÁ ZPRÁVA, 8. září 2026
Podle spolku Fiducia veřejná prezentace projektu obnovy Komenského sadů, kterou 2. září uspořádal městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, pochybnosti kolem dosavadní péče o park ani připravovaného projektu nerozptýlila. Naopak přinesla další konkrétní informace o dlouhodobě nedostatečné arboristické péči, nevyužitých možnostech externího financování této péče i o způsobu, jakým byl projekt obnovy části parku zadán a připravován.
Z prezentace a následné diskuse také vyplynulo, že mezi odborníky neexistuje jednotný názor na to, jak se současným stavem alejí naložit. Vedle návrhu postupné generační obnovy zazněly požadavky na hlubší posouzení jednotlivých stromů, větší využití arboristických opatření, nové dendrologické průzkumy i porovnání různých variant dalšího postupu.
Za důležité považujeme, aby se do další debaty plnohodnotně zapojili také autoři předchozí koncepce Komenského sadů – mezioborový tým vedený architektem Radimem Václavíkem a krajinářský architekt Lubomír Rychtár – stejně jako další odborníci, jejichž specializace může pomoci posoudit možnosti péče o stávající stromy i budoucí obnovy parku. Václavíkův tým k přípravě současného projektu osloven nebyl, Rychtár jej podle slov autorky projektu konzultoval až po vzniku návrhu. U tak významného parku považujeme za těžko pochopitelné, že předchozí autoři jeho koncepce nebyli do přípravy nového řešení zapojeni už od začátku.
Požadujeme proto, aby se s nevratným rozhodnutím o plošné generační výměně historických alejí počkalo do chvíle, kdy budou k dispozici nově zpracovávané posudky jejich stavu a kdy budou odborně porovnány různé možnosti dalšího postupu. Několikaměsíční odborná debata podle nás nemůže ohrozit park tolik jako předčasné rozhodnutí, jehož důsledky budou trvat desítky let.
Péče o park ale čekat nemá. Potřebné arboristické zásahy, průběžný monitoring a řešení skutečně nebezpečných stromů mají pokračovat bez ohledu na debatu o budoucí generační obnově.
Co podle nás prezentace ukázala:
1. Dnešní stav alejí souvisí s dlouhodobě nedostatečnou arboristickou péčí.
Na prezentaci zaznělo, že současný stav stromů v alejích není jen důsledkem jejich věku. Autorka projektu, krajinářská architektka Magda Cigánková Fialová, připustila, že kdyby se v minulosti dlouhodobě prováděly potřebné arboristické zásahy, řezy a odstraňovala problematická větvení, mohly dnes aleje vypadat jinak. Ondřej Feit, ředitel největší profesní asociace pro krajinářskou architekturu, Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, souhlasil s nedostatečnou péčí o park a zároveň upozornil na dobrou vitalitu většiny stromů. Současně ale zdůraznil, že vitalita sama o sobě nevypovídá o jejich stabilitě ani zdravotním stavu a že reakci jednotlivých stromů na výraznější arboristické zásahy nelze spolehlivě předvídat. Generační obnovu alejí nezpochybnil a za důležité považoval další odborné posouzení i ekonomické porovnání jednotlivých způsobů dalšího postupu. V průběhu prezentace bylo citováno také odborné vyjádření dendrologa Jiřího Rozsypálka z 23. 8. 2026, který upozorňuje na absenci dosavadní standardní arboristické péče a klade otázku, proč potřebná ošetření nebyla v alejích provedena již dříve. Celé vyjádření zde.
2. Komenského sady dlouhodobě ztrácí stromy rychleji, než jsou dosazovány nové, chybí i keře.
Ředitelka Technických služeb MOaP Martina Kittnerová uvedla, že od roku 2015 bylo v Komenského sadech odstraněno 148 stromů, ale vysazeno pouze 36 nových. Magda Cigánková Fialová zároveň upozornila, že pouze 10–15 % stromů tvoří dosadby z posledních 25 let, a konstatovala, že park proto stárne jako celek. Upozornila také na nedostatek mladých stromů a stabilního keřového patra. Současný generační problém parku tedy nevznikl náhle. Čísla prezentovaná samotným obvodem ukazují, že v posledních letech byly stromy odstraňovány podstatně rychleji, než byly nahrazovány novou výsadbou.
3. Péče o Komenského sady nebyla jen otázkou peněz, ale také priorit.
V diskusi zazněla otázka, proč při rozpočtu obvodu přesahujícím jednu miliardu korun nebylo možné věnovat Komenského sadům více prostředků. Městský obvod má pro rok 2026 schválený rozpočet s výdaji přibližně 1,015 miliardy korun. Technické služby na prezentaci uvedly, že na běžnou údržbu Komenského sadů připadá přibližně 2,6 milionu korun ročně; specializované arboristické zásahy v této částce zahrnuty nejsou. Místostarosta Petr Kuś argumentoval mimo jiné nízkou částkou, kterou má obvod k dispozici na jeden metr čtvereční zeleně, a omezenými možnostmi zajistit z těchto prostředků péči v potřebném rozsahu. Současně ale připustil, že obvod rozhoduje o tom, kam své prostředky směřuje – zda například do oprav chodníků, nebo do péče o Komenského sady. Kritiku dosavadního přístupu přitom ještě před veřejnou prezentací formulovalo také vedení statutárního města. Náměstek primátora Aleš Boháč označil Moravskou Ostravu a Přívoz za jeden z nejméně aktivních obvodů v přípravě zelených projektů, čerpání externích dotací i údržbě svěřené zeleně. Otázka financování se tak netýká pouze množství dostupných peněz, ale také toho, jakou prioritu dlouhodobá péče o Komenského sady měla. Věra Polochová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která vystoupila v diskusi z publika, navíc upozornila, že v předchozích letech bylo možné získávat až stoprocentní dotační podporu na odborné ošetření parků a financovat z ní péči v řádu milionů korun. V diskusi zároveň zazněla kritika, že obvod možnosti externího financování využíval jen omezeně. Referentka komunálních služeb MOaP Anna Johánková Harhajová uvedla, že agendu zeleně celého obvodu má na úřadě na starosti sama. I tento údaj vypovídá o personálních kapacitách, které byly dlouhodobé péči o zeleň vyčleněny. Do debaty o nedostatku prostředků vstupuje také údaj získaný podle zákona č. 106/1999 Sb.: Technické služby městského obvodu skončily v roce 2025 s kladným hospodářským výsledkem přibližně 2,1 milionu korun. Tento údaj sám o sobě neznamená, že bylo možné celou částku použít na arboristickou péči v Komenského sadech, ukazuje ale, že debatu o financování nelze zúžit pouze na tvrzení, že peníze nebyly. Otázku priorit staví do jiného světla také rozpočet připravovaného projektu. Kompletní tříetapová obnova má podle údajů obvodu stát přibližně 54,9 milionu korun. Podle nás stojí za zvážení, zda část prostředků určených na obnovu nemá nejprve směřovat do dosadeb, diagnostiky a potřebné arboristické péče o stromy, které v parku stojí dnes, zatímco další etapy generační obnovy lze připravovat postupně a hledat pro ně v dalších letech také externí financování.
4. Prezentace potvrdila, že na další postup se odborníci dívají rozdílně.
Prezentace ukázala, že mezi odborníky neexistuje jednoznačná shoda na jediném možném postupu. Architekt Radim Václavík, vedoucí mezioborového autorského týmu předchozí revitalizace Komenského sadů, vystoupil k současnému projektu kriticky. Ondřej Feit naopak ocenil preciznost zpracování projektové dokumentace, současně však výslovně uvedl, že „neexistuje tady na to jednoznačný pohled“. Přístup dendrologa Jiřího Rozsypálka označil za jeden z legitimních odborných přístupů a za potřebné označil hlubší odborné posouzení a pokračování diskuse. Také sama Magda Cigánková Fialová připustila možnost postupnějšího dožívání stromů a uvedla, že o zvoleném způsobu musí rozhodnout investor. U harmonogramu navíc připustila možnost posunu obnovy jednotlivých alejí o několik let a uvedla, že termíny v projektu mohla formulovat příliš „ultimativně“. Zároveň upřesnila, že s výjimkou nejbližší etapy mají před dalšími obnovami probíhat nové dendrologické průzkumy a podle jejich výsledků se může termín obnovy konkrétní aleje dále posunout. Z publika zazněl požadavek, aby byly před konečným rozhodnutím porovnány různé odborně obhajitelné varianty obnovy alejí.
5. Projekt řeší pouze stromové patro, jeho realizace ale může ovlivnit park jako celek.
Magda Cigánková Fialová na prezentaci opakovaně uvedla, že projekt řeší „opravdu jenom stromové patro“ a že byl vytvořen „vyloženě jenom kvůli stromům“. Při návrhu nových výsadeb se podle svých slov snažila nezasahovat do dosavadní koncepce parku: nové stromy proto umisťovala především do okrajových částí a do míst, kde stromy mizí. Architekt Radim Václavík proti tomu upozornil, že při tak rozsáhlé výměně stromového patra je nezbytné posoudit dopad na další části a funkčnost parku. Podle něj „v parku nejsou jenom stromy“ a zásadní výměna zelené hmoty souvisí také s cestami, inženýrskými sítěmi, osvětlením a další infrastrukturou. Přístup, který tyto vztahy odděluje, označil za „základní nepochopení“. Současný materiál je přitom již projektovou dokumentací ve stupni DPS – dokumentací pro provedení stavby – s konkrétními seznamy stromů ke kácení a výsadbovými plány. Václavík zároveň uvedl, že současné vedení obvodu předchozí autorský tým při řešení nového projektu ke spolupráci neoslovilo. Cigánková Fialová pak sama uvedla, že svůj již vytvořený návrh konzultovala s krajinářským architektem Lubomírem Rychtárem (autorem koncepce parku a úprav realizovaných v letech 1992–2009), až následně – „ex post“.
6. Komenského sady vstupují do obnovy s deficitem dosadeb. Část náhradní výsadby přitom může skončit mimo něj.
Na prezentaci obvodu bylo uvedeno celkové číslo 882 nových stromů. Projekt však konkrétně navrhuje v Komenského sadech 572 stromů; dalších přibližně 310 je uvedeno jako předpokládaná náhradní výsadba, jejíž konkrétní umístění zatím není určeno. Podle Magdy Cigánkové Fialové má být realizována přednostně na stejné parcele, pokud to nebude možné, pak jinde v rámci obvodu. Komenského sady přitom vstupují do plánované generační obnovy alejí už s dlouhodobým deficitem dosadeb: podle údajů prezentovaných obvodem v parku dlouhodobě ubývalo více stromů, než kolik jich bylo nově vysazeno, a podle autorky projektu zde chybí mladá generace stromů i stabilní keřové patro. Pokud proto část náhradní výsadby skončí mimo Komenského sady, deficit stromů přímo v parku nebude napraven. Pokud naopak budou další stovky náhradních stromů vysazeny přímo v parku, vzniká jiná otázka: jejich konkrétní umístění zatím není součástí představeného návrhu. Takto rozsáhlá další výsadba může ovlivnit prostorovou kompozici parku, otevřené plochy, průhledy, vztahy k solitérům či cestám a měla by proto vycházet z promyšlené koncepce. Rozhodující proto není číslo 882 samo o sobě, ale skutečná výsledná bilance Komenského sadů: kolik stromů bude v parku odstraněno, kolik jich zde bude skutečně vysazeno a podle jaké koncepce budou nové výsadby rozmístěny.
7. Komenského sady potřebují dlouhodobý model odborné péče, ne jen jednotlivé projekty.
Debata se netýkala pouze sporu o kácení alejí. Z publika zazněl například podnět inspirovat se pražskou Stromovkou, která má celkovou koncepci rozvoje parku a na ni navazující dílčí koncepce. Diskutující upozorňovali také na potřebu stabilního odborného týmu, který by se Komenského sadům věnoval průběžně, nikoli pouze prostřednictvím jednotlivých projektů. Tato otázka je důležitá i vzhledem k tomu, co zaznělo o dosavadní péči. V diskusi také zaznělo, že pokud má být stav nových výsadeb a alejí po několika letech znovu vyhodnocován, musí být zároveň zajištěni lidé, odbornost a prostředky pro jejich soustavné sledování a péči. Diskuse zároveň ukázala potřebu zapojení více odborných specializací. Magda Cigánková Fialová při debatě o možnosti zachování stromů pomocí výraznějších redukcí korun uvedla, že takové zásahy sama neumí navrhovat a nemá s nimi dostatečnou zkušenost. Podle nás to ukazuje potřebu širšího mezioborového postupu: pokud existuje odborně možná alternativa, která přesahuje specializaci jednoho projektanta, měl by investor přizvat příslušného specialistu a nechat různé možnosti odborně porovnat. Z publika proto zaznívaly požadavky na další odborná či oponentní posouzení, porovnání více variant obnovy a větší prostor pro odbornou i veřejnou diskusi. Otevřela se také otázka, zda by u tak významného celoměstského parku nemělo být více zapojeno samotné město a zda by péči o nejvýznamnější ostravské parky neměla zajišťovat specializovaná odborná kapacita. Místostarosta Petr Kuś připustil, že by byl rád, kdyby se v budoucnu podařilo nastavit pro největší ostravské parky systém péče podobný Praze či Brnu. Diskuse tak otevřela širší otázku, jak pro Komenského sady zajistit odbornou, průběžnou a dlouhodobě financovanou péči i po skončení současného projektu.
Co bude dál
Fiducia připravuje další odborné kroky, aby rozhodnutí, které ovlivní Komenského sady na další desítky let, vzniklo na základě více odborných pohledů.
Proto připravujeme:
12. října 2026 – odborné konzilium přímo v Komenského sadech.
Odborníci různých specializací budou v terénu posuzovat stav alejí, možnosti arboristické péče a různé způsoby jejich generační obnovy.
19. října 2026 – veřejnou odbornou debatu.
Chceme vedle sebe postavit rozdílné odborné přístupy k obnově historických alejí.
23. listopadu 2026 – mezioborový panel o budoucnosti Komenského sadů.
Debatu rozšíříme o krajinářskou architekturu, urbanismus, klimatickou adaptaci, vodu, biodiverzitu, veřejné zdraví a dlouhodobou správu parku.
Současně jsme zadali komplexní dendrologicko-biologický posudek, který má podrobněji posoudit stav stromů, jejich biologickou hodnotu a možnosti dalšího vývoje.
Náš požadavek: s nevratným rozhodnutím počkejme, s péčí ne.
Do dokončení těchto odborných kroků žádáme městský obvod a další odpovědné orgány, aby s nevratnými rozhodnutími o plošné generační výměně celých historických alejí vyčkaly.
Nezbytná péče a řešení konkrétních bezpečnostních rizik mají pokračovat nezávisle na debatě o budoucí generační obnově.
Komenského sady vznikaly více než sto let. Několik měsíců na porovnání odborných variant a dokončení dalších posouzení nepovažujeme za zdržování, ale za přiměřenou opatrnost před rozhodnutím, jehož důsledky budou trvat desítky let.
Pokud chcete přispět na další odborné posudky nebo na mezioborový panel o budoucnosti Komenského sadů, můžete naši práci podpořit ve sbírce Pomozme Komenského sadům.
Kontakt pro média a koordinace sbírky Pomozme Komenského sadům:
Ilona Rozehnalová, předsedkyně spolku Fiducia
E-mail: antikfiducia\@seznam.cz
Facebook: Ostravo, chceš stín?
Instagram: @ostravochcestin
Sbírka na https://www.darujme.cz/komenskehosady
DETAILNÍ INFORMACE, CITACE Z PREZENTACE A NÁSLEDNÉ DISKUSE
1. Co konkrétně zaznělo o dosavadní arboristické péči
V debatě o stavu alejí zaznělo několik výroků, které umožňují problém nedostatečné péče popsat konkrétněji.
Magda Cigánková Fialová při prezentaci uvedla:
„Je pravda, že kdyby se dlouhodobě dělaly zásahy, řezy a podobné věci, odstraňovaly by se tlakové vidlice, tak by ty aleje dneska vypadaly jinak.“
Upozornila také na rozdíl mezi hustými částmi alejí a místy, která byla v minulosti proředěna. Stromy, které získaly více prostoru, jsou podle ní širší a je na nich možné lépe provádět potřebné zásahy.
Ještě konkrétnější je odborné vyjádření dendrologa Jiřího Rozsypálka z 23. srpna 2026, které bylo na prezentaci citováno. Rozsypálek u lipových alejí popisuje mimo jiné přeštíhlení stromů, vysoká těžiště a defektní větvení, zároveň však upozorňuje na absenci redukcí korun a dynamických vazeb. Výslovně se ptá:
„Otázkou je, proč obdobná ošetření nebyla již v alejích dříve realizována.“
U části stromů pak hovoří o „překvapivé absenci dosavadní péče“.
Celé odborné dendrologické vyjádření Jiřího Rozsypálka
Ondřej Feit ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu po vlastní prohlídce parku uvedl, že jej stav stromů po suchém létě pozitivně překvapil:
„Vitalita většiny stromů je perfektní.“
Vysoká vitalita podle něj dává předpoklad, že stromy mohou na vhodně provedená arboristická opatření pozitivně reagovat. Zároveň upozornil, že vitalita sama o sobě nevypovídá o stabilitě ani zdravotním stavu stromu. Současně upozornil, že reakci konkrétního stromu na výraznější redukci nelze předem spolehlivě určit. Některé vitální stromy podle něj mohou reagovat velmi dobře, jiné výrazně hůře. Hlubší posouzení jednotlivých stromů proto spojoval také s potřebou vyčíslit náklady navrhovaných zásahů a dát investorovi podklad pro rozhodnutí mezi různými způsoby dalšího postupu. O dalším osudu alejí proto podle něj nelze rozhodovat pouze na základě jednoho znaku nebo obecného hodnocení celé skupiny stromů. Feit zároveň upozornil na perspektivu nové výsadby a na možnost využít zkušenost s první obnovenou alejí při načasování dalších etap. U aleje C2 se vyslovil pro obnovu podle připravené projektové dokumentace v nejbližším termínu. Podle jeho názoru by následné sledování ujímání nové výsadby a dynamiky jejího růstu mohlo sloužit jako podklad pro rozhodování o načasování obnovy dalších alejí. Připomněl také, že obnova C2 byla podle jeho informací odborně doporučována již v minulosti. Jeho vystoupení ukázalo prostor pro individuální odborné posouzení a případná opatření, která mohou u části stromů jejich bezpečné fungování prodloužit.
Současný projekt běžnou péči o stávající stromy neřeší
Projekt „Obnova dřevin ve VKP Komenského sady“ řeší generační obnovu dřevin, nikoli běžnou arboristickou péči o stávající stromy. Cigánková Fialová na prezentaci vysvětlila, že běžné pěstební zásahy na stávajících stromech nejsou účelem této dokumentace a mají být prováděny samostatně na základě systému Stromy pod kontrolou.
V rozpočtu projektu jsou proto podle jejího vysvětlení zahrnuty zejména náklady na kácení, novou výsadbu a následnou péči o ni, nikoli jednotlivé řezy, vazby a další pěstební zásahy na stávajících stromech.
To má praktický důsledek: debata o budoucí generační obnově alejí není důvodem odkládat péči o stromy, které v parku stojí dnes. Jejich další vývoj přitom může záviset právě na tom, zda budou potřebná arboristická opatření skutečně provedena.
2. Co ukazují čísla o dosadbách
Údaj 148 odstraněných a 36 vysazených stromů je ještě výmluvnější při pohledu na jednotlivé roky. Martina Kittnerová uvedla, že nejvýznamnější nová výsadba od roku 2015 proběhla v roce 2017. Tehdy bylo ve spolupráci s krajinářským architektem Lubomírem Rychtárem vysazeno 17 stromů, převážně v zadní, zahradní části parku kolem kopců a tzv. rybníka. Naopak v roce 2024 z parku ubylo 44 stromů. Část z nich podle Kittnerové padla v souvislosti s mimořádnými klimatickými událostmi.
Pro generační strukturu parku je rozhodující konečný výsledek: nová výsadba tento úbytek ani zdaleka nedorovnávala.
Dendrologická inventarizace, z níž vychází současný projekt, tento deficit ukazuje v delším časovém horizontu. Cigánková Fialová jej na prezentaci shrnula slovy:
„Především nedostatek malých stromů. Pouze 10–15 % tvoří dosadby z posledních 25 let. Tím pádem my vidíme, že park stárne jako celek.“
Projekt přitom neupozorňuje pouze na věkovou skladbu stromů. Podle autorky v parku chybí také stabilní keřové patro a výraznější zastoupení kvetoucích dřevin, což má dopady i na prostředí pro ptactvo a další živočichy.
Tato čísla posouvají debatu o generační obnově do delší perspektivy. Nestačí jednorázově vysadit stovky stromů. Nově založená generace bude potřebovat průběžnou péči a park bude i po realizaci současného projektu potřebovat další kontinuální dosadby. Jinak se může dnešní problém – výrazný věkový nepoměr mezi generacemi stromů – v budoucnu opakovat.
3. Kolik péče stojí, kdo ji zajišťuje a jaké jiné zdroje byly k dispozici
Prezentace přinesla také konkrétnější obraz personálního zajištění parku. Technické služby uvedly, že pro Komenského sady neexistuje samostatná pracovní skupina. Na provozovně veřejné zeleně pracuje 32 zaměstnanců, kteří nezajišťují pouze tento park, ale starají se o zeleň a další plochy v rámci celého obvodu.
Ředitelka Technických služeb Martina Kittnerová připustila, že samostatnou skupinu pro Komenského sady by uvítala, současné personální možnosti ji však neumožňují.
Ještě výraznější údaj zazněl od referentky komunálních služeb Anny Johánkové Harhajové: agendu zeleně celého městského obvodu má podle svého vyjádření na úřadě na starosti sama. Při popisu překážek systematičtější péče mluvila o nedostatku peněz, lidí, plánování a času.
Technické služby současně uvedly náklady na běžnou údržbu Komenského sadů přibližně 2,6 milionu korun ročně. Tato částka ovšem nezahrnuje specializované arboristické zásahy.
„Chodník, nebo Komeňák“
Právě argument omezených prostředků vyvolal jednu z nejvýraznějších částí veřejné diskuse. Z publika zazněla připomínka, že roční rozpočet městského obvodu přesahuje jednu miliardu korun, a otázka, zda nebylo možné péči o nejvýznamnější park obvodu financovat ve větším rozsahu.
Místostarosta Petr Kuś argumentoval mimo jiné nízkou částkou, kterou má obvod k dispozici na jeden metr čtvereční zeleně, a omezenými možnostmi zajistit z těchto prostředků péči v potřebném rozsahu. Současně však připustil, že jde také o rozhodnutí, kam peníze směřovat – zda například do opravy chodníku, nebo „do Komeňáku“. V debatě zaznělo i to, že prostředky lze přesouvat mezi různými rozpočtovými prioritami.
Kritiku dosavadního přístupu přitom ještě před veřejnou prezentací formulovalo také vedení statutárního města. Náměstek primátora Aleš Boháč označil Moravskou Ostravu a Přívoz za jeden z nejméně aktivních obvodů v přípravě zelených projektů, čerpání externích dotací i údržbě svěřené zeleně.
Tím se debata posunula od otázky „jsou peníze?“ také k otázce „jak vysokou prioritu měla dlouhodobá péče o park?“
AOPK: existovala možnost stoprocentního financování odborného ošetření
Z publika vystoupila také Věra Polochová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Upozornila, že po řadu předchozích let existovala možnost získat na odborné ošetření parků 100% dotační podporu a financovat tak péči v částkách řádu milionů korun.
V době zářijové prezentace již podle jejího vyjádření příslušné dotační období skončilo a prostředky byly vyčerpány. Její vystoupení ale otevírá otázku, která se týká předchozích let: do jaké míry obvod tuto možnost využíval právě pro odbornou péči o Komenského sady?
V diskusi následně zazněla i kritika omezeného využívání externích zdrojů. Samotná prezentace však neposkytla ucelený přehled dotací, o které obvod v minulých letech požádal, které získal a které využil přímo pro Komenského sady. V kombinaci s kritikou vedení statutárního města proto považujeme zveřejnění takového přehledu za důležité pro další debatu.
Technické služby skončily za rok 2025 v plusu
Do debaty o nedostatku prostředků vstupuje také informace ze 79. zasedání rady obvodu MOaP: Technické služby městského obvodu skončily v roce 2025 s kladným hospodářským výsledkem přibližně 2,1 milionu korun. Tento údaj sám o sobě neříká, že bylo možné celou částku použít na arboristickou péči v Komenského sadech. Ukazuje ale, že debatu o financování nelze zúžit pouze na tvrzení, že peníze nebyly.
Projekt za téměř 55 milionů mění debatu o prioritách
Městský obvod uvádí, že celkové předpokládané náklady kompletního tříetapového projektu včetně pětileté následné péče činí přibližně 54,9 milionu korun. I proto má smysl bavit se nejen o tom, kolik peněz na Komenského sady je, ale také o tom, do čeho mají jít nejdřív. Část prostředků by podle nás mohla směřovat do dosadeb chybějící mladé generace stromů a keřů, potřebné arboristické péče o stávající stromy, podrobnější diagnostiky, zlepšení stanovištních podmínek a dlouhodobé následné péče.
Sama Magda Cigánková Fialová na prezentaci připustila, že po provedení potřebné údržby může nový dendrologický průzkum za několik let ukázat, že některou alej nebude nutné obnovit v původně plánovaném termínu. Generační obnova alejí se bude odehrávat v horizontu mnoha let a její financování proto může být rozloženo v čase a skládat se z více zdrojů – z rozpočtu obvodu, města i externích dotačních titulů – podle toho, kdy budou jednotlivé zásahy skutečně potřeba.
Pokud má kompletní projekt obnovy stát téměř 55 milionů korun, považujeme za rozumné nejprve investovat do péče, která může pomoci stromům, jež v parku stojí dnes, a do doplnění chybějící mladé generace. O obnově jednotlivých alejí pak rozhodovat postupně podle jejich skutečného stavu a možností financování.
Také vedení města kritizovalo dosavadní správu parku a využívání dotací
Stanovisko statutárního města z 7. srpna 2026 šlo ještě dál. Náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč v něm označil dosavadní správu Komenského sadů ze strany obvodu za „laxní“ a kritizoval také přístup obvodu k přípravě projektů a získávání externích dotací na zelená opatření. Boháč zároveň uvedl, že kácení by mělo být krajním řešením po prověření možností záchrany stromů, a zmínil například vazby, redukce korun, zlepšení půdních podmínek či podrobnou diagnostiku. Oficiální stanovisko statutárního města Ostravy ke Komenského sadům
Jeho stanovisko je pro současnou debatu důležité i tím, že kritika dosavadní péče a využívání externích zdrojů nepřichází pouze od občanské iniciativy, ale také od vedení statutárního města. V kombinaci s informací Věry Polochové z AOPK proto považujeme za důležité zveřejnit přehled dotačních titulů, o které obvod v posledních letech žádal a které využil přímo pro Komenského sady.
Město přitom už v srpnu veřejně uvedlo, že je připraveno hledat alternativní řešení obnovy stromů i za cenu výrazně vyšších nákladů, pokud to bude z hlediska bezpečnosti možné, a nabídlo také své odborné kapacity pro další hledání řešení. Podle nás by proto mělo být součástí dalšího jednání i možné finanční zapojení statutárního města – například do náročnější arboristické péče, diagnostiky, dosadeb nebo jednotlivých etap generační obnovy. Ta se má odehrávat v horizontu mnoha let a u parku celoměstského významu nemusí celé financování ležet pouze na městském obvodu.
Kdo bude zajišťovat péči v dalších letech?
Personální údaje mají význam také pro současný projekt. Nové stromy budou po výsadbě potřebovat intenzivní následnou péči a stav jednotlivých alejí má být podle prezentace před dalšími etapami znovu odborně vyhodnocován. V diskusi proto zazněla velmi praktická otázka: kdo bude tuto soustavnou péči a sledování parku v dalších letech skutečně zajišťovat?
Jestliže současný systém naráží na nedostatek lidí, odborných kapacit, času a peněz, pak podle nás nestačí schválit projekt kácení a nové výsadby. Nejprve by měl vzniknout dlouhodobý personální, odborný a finanční model péče o park. Jinak hrozí, že se problémy, které dnes řešíme u starších stromů, budou za několik desetiletí opakovat u generace nové.
4. Prezentace potvrdila, že neexistuje odborná shoda ohledně dalšího postupu
Na setkání 2. září vedle sebe zazněly rozdílné odborné pohledy na stav alejí i způsob jejich další obnovy. Diskuse se přitom nedala redukovat na jednoduchý střet „pro kácení“ a „proti kácení“.
Sama Magda Cigánková Fialová ostatně už při představování dendrologického hodnocení upozornila, že závěry, které prezentuje, vycházejí z pohledu krajinářské architektky:
„Je to závěr z hlediska krajinářského architekta. To bych jenom chtěla podotknout, že každý odborník na to má svoji optiku.“
V průběhu prezentace také několikrát vysvětlila, že samotná existence defektu ještě automaticky neznamená nutnost strom odstranit. Záleží mimo jiné na druhu dřeviny, charakteru poškození a její schopnosti na zásah reagovat:
„To, že je strom dutý, a to, že strom má nějaké defekty, není vždycky na kácení.“
U některých významných stromů proto projekt sám doporučuje před rozhodnutím o kácení další přístrojové vyšetření. Cigánková Fialová jako příklad uvedla platan, u něhož má být nejprve provedena tahová zkouška. Teprve na základě jejího výsledku má být rozhodnuto o dalším postupu.
Feit: projekt je precizní, ale „neexistuje tady na to jednoznačný pohled“
Významnou roli v debatě měl Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, kterého organizátoři požádali, aby vystoupil ještě před diskusí s veřejností v samostatném vstupu. Současný projekt z krajinářského hlediska ocenil jako velmi precizně a detailně zpracovaný a informace prezentované jeho autorkou považoval za odborně relevantní.
Současně uvedl, že neexistuje jediný odborný postup. Za legitimní označil také odlišný přístup dendrologa Jiřího Rozsypálka, jehož písemné stanovisko bylo během prezentace diskutováno. Feit zároveň upozornil na omezení Rozsypálkova prvního vyjádření: vzniklo po krátké terénní pochůzce a podle něj nemůže nahradit podrobné hodnocení jednotlivých stromů. Vyzval k pokračování debaty a zdůraznil potřebu hlubšího odborného posouzení. V následné diskusi zazněla také informace, že Fiducia již zadala Jiřímu Rozsypálkovi a jeho týmu podrobné dendrologicko-biologické posouzení.
Po vlastní prohlídce parku navíc Feit uvedl, že jej stav stromů po suchém létě příjemně překvapil a že „vitalita většiny stromů je perfektní“. Výslovně přitom rozlišoval vitalitu od zdravotního stavu a stability. Dobrá vitalita podle něj znamená, že lze očekávat pozitivní reakci stromů na vhodně provedená arboristická opatření.
Feit zároveň nezpochybnil, že generační obnova alejí jednou přijít musí. Podle jeho pohledu by se měla odehrávat po částech, ale v ucelených úsecích. Jeho vystoupení spojilo ocenění kvality projektu s požadavkem na hlubší posouzení toho, kdy, v jakém rozsahu a u kterých alejí má k obnově dojít.
Sama autorka připustila, že harmonogram se může měnit
Výrazná část diskuse se týkala časového rozložení projektu. Z publika zazněla otázka, zda je počet etap pevně daný a zda by nebylo možné obnovu rozložit do delšího období.
Cigánková Fialová vysvětlila, že zadání počítalo se třemi až pěti etapami a projekt má tři hlavní etapy, přičemž třetí – obnova alejí – je dále rozdělena do několika časových úseků.
Zároveň ale výslovně připustila, že termíny obnovy jednotlivých alejí nejsou neměnné:
„A to, že se obnovy aleje můžou posunout, nerozporuju.“
Před dalšími etapami mají podle ní vznikat nové dendrologické průzkumy. Pokud se mezitím provedou doporučené arboristické zásahy, může nový průzkum ukázat, že alej, která měla být podle harmonogramu obnovena, je stále v pořádku:
„Pokud se přistoupí k té údržbě, tak se může v tom roce 31, 29 zjistit, že ta alej je v pořádku a nemusí se ještě dalších čtyři, pět let řešit.“
Harmonogram projektu tedy nelze číst jako pevně stanovená „data spotřeby“ jednotlivých alejí. Sama autorka na veřejné prezentaci vysvětlila, že další dendrologické průzkumy a provedená péče mohou rozhodnutí posouvat.
V debatě se otevřela i možnost postupnějšího dožívání
Diskuse se dostala také k samotnému principu generační obnovy: zda musí být vždy zvolen scénář výměny celého alejového úseku v jednom období, nebo zda mohou některé stromy při odpovídající péči zůstat déle.
Cigánková Fialová možnost postupnějšího postupu nevyloučila. Z debaty vyplynulo, že jde o rozhodnutí, které nemůže učinit projektant sám, ale musí je učinit investor.
Rozdělení odpovědnosti je přitom zřejmé: projektant může navrhnout odborně obhajitelné řešení, ale volba mezi různými odborně možnými způsoby obnovy je nakonec rozhodnutím objednatele, v tomto případě obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
Spor se vedl i o redukce korun
Výraznější názorový střet nastal při debatě o redukcích korun, které Jiří Rozsypálek uvádí jako jednu z možností prodloužení životnosti části stromů.
Cigánková Fialová v této souvislosti ukázala jako varovný příklad fotografie Valdštejnské aleje v Jičíně po redukci korun. To vyvolalo bezprostřední nesouhlas části publika, která namítala, že jde o jinou situaci a že tento příklad nelze jednoduše vztahovat na Komenského sady.
Debata tak velmi názorně ukázala, že ani pojem „redukce korun“ nepředstavuje jedno jednoduché řešení. Záleží na rozsahu zásahu, konkrétním stromu, způsobu provedení i dlouhodobém cíli péče.
Debata ukázala také potřebu různých odborných specializací. Cigánková Fialová v diskusi otevřeně popsala hranice své vlastní zkušenosti s navrhováním některých výraznějších arboristických zásahů. Pokud tedy mají být redukce, vazby nebo jiné způsoby prodloužení života stromů odborně porovnány s generační výměnou, je logické, aby jejich konkrétní podobu posoudil odborník, který se na takové zásahy specializuje.
Před dalšími etapami se má stav alejí znovu posuzovat
V samotné prezentaci zaznělo ještě jedno důležité pravidlo. S výjimkou nejbližší obnovy aleje C2 má být před obnovou každé další aleje znovu proveden dendrologický průzkum.
Cigánková Fialová vysvětlila, že stav stromu se může měnit velmi rychle a že před další etapou je potřeba znovu posoudit, „jak ty stromy chřadnou, jak to funguje“, a teprve potom přistoupit k obnově či kácení.
Ani sama autorka projektu podle svých slov nepředstavovala harmonogram jako mechanismus, podle kterého bude v předem určeném roce alej automaticky odstraněna bez ohledu na její aktuální stav.
Prezentace tak podle nás oslabila představu, že existují pouze dvě možnosti – přijmout současný harmonogram, nebo generační obnovu alejí odmítnout. Sama debata ukázala prostor pro průběžnou péči, nové průzkumy, posouvání termínů i odborné porovnání různých způsobů obnovy. Proto považujeme za přiměřené nezastavovat potřebnou péči ani řešení konkrétních bezpečnostních rizik, ale před nevratným rozhodnutím o generační výměně celých alejových úseků a zahájením její realizace podrobněji prověřit odborně obhajitelné varianty.
5. Lze měnit stromové patro, aniž se znovu promyslí park jako celek?
Jedna z nejvýraznějších odborných výměn 2. září se týkala samotného rozsahu projektu. Magda Cigánková Fialová opakovaně vysvětlovala, že jejím úkolem nebylo navrhovat novou podobu celého parku, ale řešit jeho stromové patro.
Při popisu nových výsadeb uvedla:
„Řešíme opravdu jenom stromové patro.“
Současně zdůrazňovala, že se stávající koncepci Komenského sadů naopak snažila respektovat. Při návrhu nových výsadeb se podle svých slov držela zejména okrajových částí a míst, kde by jinak stromy vymizely, zachovávala volná prostranství a stávající solitéry:
„Nepokoušíme se nijak měnit koncepci parku.“
Tento přístup během diskuse zpochybnil architekt Radim Václavík, vedoucí mezioborového týmu, který se podílel na předchozí revitalizaci Komenského sadů. Podle něj nelze při tak zásadní proměně zelené hmoty oddělit stromy od ostatních součástí parku.
V reakci na tvrzení, že infrastrukturu není potřeba v rámci projektu řešit, uvedl:
„To je základní nepochopení.“
A vysvětloval, že obdobně jako při rekonstrukci domu nelze při zásadní změně jedné vrstvy ignorovat vrstvy ostatní. U parku podle něj jde například o inženýrské sítě a další infrastrukturu, která má vlastní životnost a musí být řešena v souvislosti se zelení.
Do veřejné diskuse se tak dostaly dva odlišné přístupy: projektantka se snažila stávající koncepci chránit tím, že do ní pokud možno nezasahovala; Václavík naopak tvrdil, že právě rozsah zamýšlené proměny stromového patra vyžaduje posouzení parku jako propojeného celku.
Rychtár projekt viděl až po vytvoření návrhu
Během prezentace zazněla také informace o zapojení krajinářského architekta Lubomíra Rychtára, autora koncepce a významných úprav Komenského sadů z předchozích desetiletí.
Cigánková Fialová uvedla, že s Rychtárem svůj návrh konzultovala a že spolu hovořili právě o tom, aby nové výsadby nenarušily jeho koncepci. Současně však otevřeně doplnila, že tato konzultace proběhla:
„…až po našem návrhu ex post.“
Rychtár tedy nebyl zapojen do vytváření řešení od počátku, ale vyjadřoval se až k již vzniklému návrhu. Jak konkrétně Rychtár již vytvořený návrh hodnotil, na prezentaci nezaznělo.
V diskusi vystoupil také Václavík a připomněl, že předchozí projekt Komenského sadů vytvářel mezioborový tým architektů, urbanistů, krajinářských architektů, specialistů, umělců a lesních inženýrů. Zdůraznil, že jeho tým neřešil jen jednotlivé části zeleně, ale park jako celek.
Veřejná prezentace tak otevřela otázku, která v samotné DPS není příliš viditelná: jaké odbornosti mají být přítomny už ve chvíli, kdy se rozhoduje o základním způsobu obnovy tak významného parku?
Prezentace tak otevřela skutečný odborný spor o to, kde končí obnova stromového patra a začíná změna parku jako prostorového a funkčního celku. Podle nás je proto namístě, aby před zásahy s dlouhodobými důsledky dostaly prostor i odbornosti posuzující širší prostorové, infrastrukturní a ekologické souvislosti.
6. Komenského sady vstupují do obnovy s deficitem dosadeb. Kam půjdou další stovky stromů, zatím není jasné.
Zajímavější než samotný součet 882 stromů byla podle nás na prezentaci otázka, kam se další výsadby vlastně vejdou a podle jakého principu budou umisťovány.
Magda Cigánková Fialová při představování projektu poměrně podrobně vysvětlovala, jak přemýšlela o umístění stromů, které jsou již v dokumentaci navrženy. Zdůrazňovala, že jejím cílem nebylo měnit prostorovou koncepci Komenského sadů:
„Nepokoušíme se nijak měnit koncepci parku.“
Proto podle svých slov nové stromy navrhovala zejména tam, kde stávající dřeviny postupně mizí, a v okrajových částech parku. Záměrně se naopak snažila respektovat otevřené travnaté plochy, průhledy a významné solitérní stromy.
Už při umístění současných výsadeb tedy bylo podle autorky potřeba hlídat, aby nový strom neznamenal nežádoucí změnu prostorové kompozice parku.
Umístění dalších stovek stromů zatím projekt neřeší
V diskusi o náhradní výsadbě ale zaznělo, že její konkrétní umístění zatím stejným způsobem vyřešeno není.
Cigánková Fialová vysvětlila, že náhradní výsadba by měla být přednostně realizována na stejném parcelním čísle, a pokud to nebude možné, může být umístěna jinde v rámci městského obvodu.
Pokud bude významná část náhradních stromů umístěna přímo do Komenského sadů, bude proto potřeba znovu provést stejnou krajinářskou úvahu, jakou autorka popsala u již navržených výsadeb: kde ještě nový strom park vhodně doplňuje a kde už by měnil otevřený prostor, průhled, vztah k solitérům nebo charakter jednotlivých částí parku.
Umístění náhradní výsadby je samo o sobě krajinářským rozhodnutím.
Václavík: stromy nelze oddělit od cest, sítí a dalších vrstev parku
Na tuto otázku navazuje výhrada architekta Radima Václavíka z předchozí části diskuse. Podle něj nelze při tak rozsáhlé proměně zelené hmoty posuzovat stromy izolovaně od prostorového uspořádání a dalších vrstev parku.
Václavík připomínal, že „v parku nejsou jenom stromy“ a že zásadní změny stromového patra souvisejí také s cestami, inženýrskými sítěmi, osvětlením a další infrastrukturou. Právě oddělování těchto vrstev při plánování rozsáhlejší proměny parku označil v diskusi za „základní nepochopení“.
Jeho výhrada dostává u náhradní výsadby další význam. Pokud by další stovky stromů měly být umístěny přímo v Komenského sadech, jejich rozmístění by představovalo významné krajinářské rozhodnutí s dlouhodobým dopadem na podobu parku, nikoli pouze splnění administrativně stanoveného počtu náhradních výsadeb.
Mělo by proto být zřejmé, podle jaké koncepce budou tyto stromy rozmístěny a kdo posoudí jejich vztah k otevřeným plochám, průhledům, solitérům, cestám, infrastruktuře a dalším vrstvám parku.
Pokud část náhradní výsadby skončí mimo park
Pokud se část náhradní výsadby nevejde na příslušnou parcelu a bude realizována jinde v městském obvodu, nebude nahrazovat úbytek stromů přímo v Komenského sadech.
Ve stejné prezentaci Technické služby uvedly, že od roku 2015 bylo v Komenského sadech odstraněno 148 stromů, zatímco vysazeno pouze 36. Cigánková Fialová zároveň upozornila, že pouze 10–15 % stromů tvoří dosadby z posledních 25 let:
„Tím pádem my vidíme, že park stárne jako celek.“
Upozornila také na nedostatek mladých stromů a stabilního keřového patra.
Komenského sady tedy vstupují do plánované generační obnovy alejí už s dlouhodobým deficitem dosadeb. Pokud by významná část náhradní výsadby za stromy odstraněné v parku skončila jinde v obvodu, tento deficit přímo v Komenského sadech by neřešila.
Proto podle nás nelze skutečný dopad projektu na park posuzovat pouze podle souhrnného čísla 882. Rozhodující bude výsledná bilance přímo v Komenského sadech: kolik stromů bude odstraněno, kolik jich zde bude skutečně vysazeno a jak se v důsledku těchto změn promění věková a prostorová struktura stromového patra.
Nemá nejdřív přijít dosadba a péče o stávající stromy?
Údaje prezentované 2. září otevírají také otázku pořadí jednotlivých kroků obnovy.
Jednou z variant k odbornému posouzení je nejprve doplnit chybějící generaci stromů a keřů v těch částech parku, kde to jeho koncepce umožňuje, a současně zajistit potřebnou arboristickou péči o stromy, které v parku stojí dnes.
Generační obnova alejí může následovat podle jejich aktuálního stavu. Nová generace dřevin by mezitím mohla začít růst už nyní, zatímco stávající aleje by byly odborně ošetřovány a jejich stav průběžně vyhodnocován.
Takový postup je slučitelný i s tím, co na prezentaci připustila sama autorka projektu. Cigánková Fialová uvedla, že pokud se přistoupí k potřebné údržbě, může nový dendrologický průzkum ukázat, že alej plánovaná k obnově je stále v pořádku:
„Pokud se přistoupí k té údržbě, tak se může v tom roce 31, 29 zjistit, že ta alej je v pořádku a nemusí se ještě dalších čtyři, pět let řešit.“
Podle nás stojí za odborné porovnání různé způsoby generační obnovy i pořadí jednotlivých kroků: zda nejprve napravovat dlouhodobý deficit dosadeb a keřového patra, zajistit potřebnou arboristickou péči a vytvořit širší koncepci parku – a o postupné obnově jednotlivých alejí rozhodovat následně podle jejich aktuálního stavu a nových odborných průzkumů.
7. Komenského sady potřebují dlouhodobý model odborné péče, ne jen jednotlivé projekty.
Ke konci prezentace se debata posunula od jednotlivých stromů a termínů kácení k širší otázce: kdo a jak bude Komenského sady dlouhodobě spravovat. Z publika zazněla praktická připomínka, že pokud se má stav nových výsadeb a alejí za několik let znovu odborně vyhodnocovat, musí být zajištěni lidé, odbornost a prostředky, které to umožní.
Stromovka má koncepci i specializovaný tým
V této souvislosti zazněl z publika příklad pražské Stromovky.
Diskutující upozornila především na způsob řízení, nikoli na rozlohu nebo rozpočet obou parků: Stromovka má celkovou koncepci rozvoje parku a na ni navazují další, dílčí koncepce – například právě koncepce obnovy stromů. Stromovce se věnuje tým lidí zaměřený právě na jeho správu.
V diskusi se tak ukázal výrazný kontrast: na jedné straně dlouhodobá koncepce a specializovaná odborná kapacita pro konkrétní významný park, na druhé straně systém, v němž se o Komenského sady dělí pracovníci zajišťující zeleň v celém obvodu a agendu zeleně má na úřadě na starosti jedna referentka.
Je současný projekt zároveň koncepcí parku?
Následovala zajímavá výměna s místostarostou Petrem Kuśem. Na otázku, co bránilo tomu, aby také Komenského sady měly dlouhodobou koncepci, odpověděl:
„Tak koncepci jsme teď vlastně udělali. Ten projekt. A co se týká péče, tak peníze.“
Tento výrok je v napětí s tím, co během stejné prezentace říkala autorka projektu. Ta opakovaně zdůraznila, že dokumentace vznikla „vyloženě jenom kvůli stromům“ a že řeší „opravdu jenom stromové patro“.
Na prezentaci tak zůstala otevřená otázka:
Je projekt obnovy dřevin zároveň dlouhodobou koncepcí Komenského sadů, nebo je pouze jedním z projektů, které by z širší koncepce parku měly vycházet?
Příklad Stromovky ukazuje druhý model: nejprve existuje rámec pro park jako celek a teprve z něj vycházejí jednotlivé specializované koncepce a projekty.
Kuś připustil jiný model správy nejvýznamnějších ostravských parků
Místostarosta srovnání se Stromovkou přijal, označil ji za „úžasný park“ a upozornil, že Praha a Brno mají u významných parků jinak nastavené kompetence:
„Tam ty hodně důležité parky má velké město.“
Následně řekl, že by byl „neskutečně šťastný“, kdyby se podobný systém podařilo v budoucnu vytvořit také pro dva největší ostravské parky.
Debata tím otevřela i otázku, zda by park celoměstského významu neměl mít stabilnější a specializovanější model odborné správy. U parku, který má význam pro celé město a jehož obnova se plánuje na desítky let, je legitimní diskutovat o tom, zda má být jeho odborná správa nadále zajišťována stejným způsobem jako dosud, nebo zda potřebuje stabilnější a specializovanější model.
„Potřebujeme znát alternativy“
Další část debaty se týkala toho, jak pokračovat ještě před samotnou realizací.
Z publika zazněl požadavek na další odborná posouzení, oponentní pohledy a možnost porovnat více variant. Jedna z diskutujících shrnula problém velmi stručně:
„Potřebujeme znát alternativy.“
Požadavek směřoval k tomu, aby vedle sebe byly postaveny různé odborně obhajitelné způsoby obnovy a následně společně posouzeny – například v rámci širšího odborného setkání či kolokvia. Zazněl také požadavek na další veřejná setkání s větším časovým prostorem pro skutečnou diskusi.
Řada zásadních témat – dlouhodobá péče, alternativní způsoby obnovy, institucionální správa parku nebo vztah projektu ke koncepci celých Komenského sadů – se přitom otevřela až v diskusní části večera.
Prezentace tak otevřela otázku, která přesahuje současný projekt: jak má být dlouhodobě nastavena odborná správa Komenského sadů. Vedle rozhodování o současné obnově proto považujeme za důležité hledat stabilní model péče, financování a odborného zajištění parku.
Co bude dál
Fiducia připravuje další odborné kroky, aby rozhodnutí, které ovlivní Komenského sady na další desítky let, vzniklo na základě více odborných pohledů.
Proto připravujeme:
12. října 2026 – odborné konzilium přímo v Komenského sadech.
Odborníci různých specializací budou v terénu posuzovat stav alejí, možnosti arboristické péče a různé způsoby jejich generační obnovy.
19. října 2026 – veřejnou odbornou debatu.
Chceme vedle sebe postavit rozdílné odborné přístupy k obnově historických alejí.
23. listopadu 2026 – mezioborový panel o budoucnosti Komenského sadů.
Debatu rozšíříme o krajinářskou architekturu, urbanismus, klimatickou adaptaci, vodu, biodiverzitu, veřejné zdraví a dlouhodobou správu parku.
Současně jsme zadali komplexní dendrologicko-biologický posudek, který má podrobněji posoudit stav stromů, jejich biologickou hodnotu a možnosti dalšího vývoje.
Náš požadavek: s nevratným rozhodnutím počkejme, s péčí ne.
Do dokončení těchto odborných kroků žádáme městský obvod a další odpovědné orgány, aby s nevratnými rozhodnutími o plošné generační výměně celých historických alejí vyčkaly.
Nezbytná péče a řešení konkrétních bezpečnostních rizik mají pokračovat nezávisle na debatě o budoucí generační obnově.
Komenského sady vznikaly více než sto let. Několik měsíců na porovnání odborných variant a dokončení dalších posouzení nepovažujeme za zdržování, ale za přiměřenou opatrnost před rozhodnutím, jehož důsledky budou trvat desítky let.
Pokud chcete přispět na další odborné posudky nebo na mezioborový panel o budoucnosti Komenského sadů, můžete naši práci podpořit ve sbírce Pomozme Komenského sadům.
Kontakt pro média a koordinace sbírky Pomozme Komenského sadům:
Ilona Rozehnalová, předsedkyně spolku Fiducia
E-mail: antikfiducia\@seznam.cz
Facebook: Ostravo, chceš stín? Instagram: @ostravochcestin