Jitka Petrášová se věnuje figurativní malbě, kresbě, grafice, ilustraci a tvorbě autorských knih. V současné době rozvíjí širší cyklus prací na papíře věnovaný tématu tzv. Něžců (něžných běžců). Tyto autorsky stvořené fiktivní bytosti staví do různých situací a absurdních mikropříběhů. Jejich prostřednictvím metaforicky zkoumá obecné i osobní zkušenosti, které se pohybují v celém spektru emocí, od vitálních projevů radosti až po stavy melancholie, apatie a vyčerpání. Křehkost, citlivost a zranitelnost jsou tu zpřítomňovány jako hodnoty, které mají v rámci lidského poznání svůj nenahraditelný ontologický význam. Jsou to psychosomatické sondy do současného stavu společnosti a mezilidkých vztahů, těch obecných i těch nejosobnějších a nejskrytějších. Absurdní svět Něžců se rozšiřuje také na prostorové objekty a vytváří základní půdorys podzimní ostravské výstavy s názvem Hello Piti v Galerii Dole. Vernisáž výstavy proběhne 12. října 2026 v 18.00. Výstava potrvá do 20. 11. 2026.
Obrazový svět Jitky Petrášové je smutně veselé panoptikum. Její potměšile deformovaná, ale vitalitou nabytá figurace se přirozeně vřazuje do tradice české absurdní ironie, prostřednictvím které lze procítit i ty nejvzdálenější a nejhlubší sféry lidského vědomí a podvědomí, aniž bychom radikalitou svého vcítění riskovali pád do vtahující černé díry rozkladného a bezvýchodného chaosu. Osvobozující hrabalovský humor a distanc tu střídá smrtelnou vážnost a úzkost. Výrazná barevnost obrazů a jejich gestická bezprostřednost stupňuje expresi okamžité emotivní zkratky, jež čerpá svou látku z drtivých protikladů lidské zkušenosti.
Jitka Petrášová nemaluje vnější svět, ale používá jeho kulisy k vyjádření ambivalentních vnitřních dramat, která se pohybují v rozhraní tragédie, parodie, romance, vaudevillu a směšnosti. Proto se tu často ocitáme v trapně neurčitém vztahovém poli mezi nedočkavým dětstvím a otupělou dospělostí, jež obývají podivně vegetující bytosti, jejichž jediným cílem je přebíhat ze stínu do stínu, odvracet se, zahalovat tvář a ukazovat záda. Bytosti, které chtějí přes veškerou svou nahotu (některé jsou dokonce rentgenově prosvíceny) zůstat nepoznány, se chtějí se schovat za své sofistikované sociální mimikry (například křečovitý úsměv) a touží především v klidu a nedotčeny přežít. Proto kličkují, v rychlosti malířského gesta, jako zajíci mezi věcmi, prostory a příběhy, schovávají se, pokukují nebo se před zraky diváka mihnou tak rychle, že z nich nezůstane víc nežli jakýsi nejasný rozostřený vjem. Budí sympatie, ale také rozpaky. Šíří zvědavost, stejně jako neklid. A pak jsou tu Domácí potřeby. Mnohoznačný název obrazu. Čeština tu splývá s obrazotvorností. Přes všechny neduhy, hulvátství, vulgarity a pitomosti dnešních dnů žijeme díky ní v požehnané Zemi! Snad… možná. Doufejme!
Petr Vaňous, kurátor výstavy
Jitka Petrášová (nar. 1981 ve Strakonicích) absolvovala v letech 2000–2008 studium na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v letech 2019–2025 pražskou Akademii výtvarných umění (ateliér Malba I, Škola Roberta Šalandy; ateliér Malba IV., Škola Marka Meduny a Petra Duba). Byla vybrána z řad nadaných studentů vysokých uměleckých škol a za podpory Nadace J. a Z. Hlávkových v roce 2021 vystavovala v pražské Galerii Vyšehrad. V roce 2022 studijně pobývala v Ateliéru hostujícího profesora Antona Vidoklea na AVU. V roce 2025 obdržela ocenění Grafika roku v kategorii Cena za tisk z hloubky. Letošní léto strávila na rezidenčním pobytu v Bruselu.