Září–říjen 2026
3. 9. | 18.00
JAN POLÍVKA: NĚMECKÉ PORÚŘÍ – OD BEZNADĚJE K SEBEVĚDOMÍ
Přednáška berlínského profesora městského plánování a územního rozvoje
Co se stane s regionem, jehož prosperita byla po generace spojena s těžbou a těžkým průmyslem, když tato odvětví začnou mizet? Německé Porúří se muselo vyrovnat se zamořenými územími, chudnutím měst, oslabováním sociální soudržnosti i nejistotou, co přijde dál. Jeho přerod v postindustriální region je přes všechny problémy považován za jeden z úspěšnějších evropských příkladů transformace. Důležitou roli v něm sehrála spolupráce jednotlivých měst i dlouhodobá podpora klíčových odvětví. Přednáška představí zásadní mezníky této proměny, použité rozvojové strategie i to, co se podařilo a co nikoli. Zkušenost Porúří zároveň otevře otázku, co si z ní mohou vzít jiné postindustriální regiony. Uvede architektka Markéta Káňová. Pořádáme ve spolupráci s Mezinárodní letní školou No-City.
Jan Polívka vystudoval městské a regionální plánování na Technické univerzitě v Berlíně a řadu let působil v Porúří na Technické univerzitě v Dortmundu. Je spoluautorem knihy o transformaci Porúří Schichten einer Region (Vrstvy regionu). Působil také jako docent na RWTH v Cáchách, kde vedl výzkumnou skupinu zaměřenou na podporu programů rozvoje měst a regionů, a od roku 2023 je profesorem městského plánování a územního rozvoje v Berlíně. Zabývá se mimo jiné obnovou a rozvojem sídel v porůstové fázi, urbanismem, bydlením, infrastrukturou a klimatem.
10. 9. | 18.00
TEREZA ZELENKOVÁ: HAUS
Vernisáž výstavy ve Fotografické galerii Fiducia
Před třemi lety koupila fotografka Tereza Zelenková chalupu v malé vesnici v severních Čechách a během pravidelných návratů začala fotografovat krajinu bývalých Sudet, historické domy a pozůstatky staveb, které postupně mizí z map i lidské paměti. Série HAUS vznikala v jediném, od poloviny 90. let opuštěném domě, stojícím naproti její chalupě. Jeho téměř nezměněný interiér při každé návštěvě odhaluje jen nepatrné posuny – jiné světlo, rozpad materiálů, stopy zvířat nebo vegetaci pomalu pronikající dovnitř. Dům zde není dokumentován jako historická památka ani jako nostalgický obraz zaniklého světa. Stává se prostorem, v němž se jednotlivé vrstvy času neustále setkávají s přítomností a kde se postupně stírá hranice mezi architekturou, krajinou a tělem. Analogové středoformátové fotografie doplní objekty a nalezené předměty z domu a jeho okolí. Výstava potrvá do 16. 10. 2026.
Tereza Zelenková (* 1985) patří k výrazným osobnostem současné české fotografie s mezinárodním přesahem. Ve své černobílé fotografické tvorbě propojuje osobní zkušenost s literaturou, filozofií, historií a pamětí konkrétních míst a pohybuje se na hranici mezi skutečností a mýtem. Vystudovala fotografii na Royal College of Art v Londýně a její práce byly představeny mimo jiné ve Victoria & Albert Museum a Whitechapel Gallery v Londýně, Foam Museum v Amsterdamu či Ateliéru Josefa Sudka v Praze. Její fotografie jsou zastoupeny ve sbírkách Victoria & Albert Museum, Foam Photography Museum, Musée de l’Élysée v Lausanne a Fotomusea Winterthur. V sérii HAUS se dlouhodobé pozorování konkrétního místa postupně proměňuje v osobnější úvahu o vztazích, ztrátě, osamění a možnosti obnovy – v obraz domu jako prostoru, který, slovy Gastona Bachelarda, „ve svých tisících alveol drží stlačený čas“.
17. 9. | 18.00
ZA HISTORIÍ DOLU PETR BEZRUČ
Přednáška Petra Kubinského o nejhlubším dole OKR
Letos se uzavřela téměř 250letá historie hlubinného dobývání černého uhlí v České republice. Při této příležitosti se vrátíme k jednomu z nejvýznamnějších ostravských dolů – Dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě. Právě v jeho pozdějším dobývacím prostoru byl 2. prosince 1763 zaznamenán první přesně lokalizovaný nález uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Důl se postupně dostal do mimořádných hloubek: jako první v historii OKR překonal hranici 1 000 metrů pod hladinou Jaderského moře a nacházela se zde nejhlouběji položená důlní pracoviště celého revíru. Nad městem se přitom tyčila jeho těžní věž, která společně s haldou Ema patřila k výrazným dominantám slezskoostravské krajiny. Jak se důl v průběhu své historie proměňoval? Jak vypadal provoz hluboko pod Ostravou a co po něm zůstalo? Petr Kubinský nás provede historií místa, které stálo u počátků ostravského hornictví a jehož uzavření v roce 1992 zároveň předznamenalo postupný konec jedné zásadní kapitoly dějin města. Přednášku doprovodí historické fotografie a další materiály – a prohlédnout si budete moci také originální pamětní klíč, kterým byl Důl Petr Bezruč 30. června 1992 symbolicky uzamčen.
19. 9. | 14.00–22.00
ZAŽIJ OSTRAVU S FIDUCIÍ – JINAK!
Přijďte za námi poznat naše město z trochu jiné perspektivy!
Letos se potkáme na náměstí Edvarda Beneše – na místě, o které jsme se dlouhá léta starali a kde jsme také vybudovali broukoviště s naučnou cedulí. U našeho stánku budete moci objevovat Ostravu netradičně a do hloubky: nabídneme vám skládačky Ostravských kulturních stezek, pátrací hry Ostravou, pexesa a omalovánky, poetického průvodce Cesty do ostravského (v)nitrozemí, trilogii Literární Ostrava nebo knihu věnovanou meziválečné Ostravě a starostovi Janu Prokešovi, v níž se můžete začíst i do kapitol o architektuře v bezprostředním okolí náměstí. Chybět nebudou ostravská trička, tašky, placky a další drobnosti s motivy města.
OSTRAVA A BROUCI? JASNĚ!!! – výtvarná dílna
Pro děti chystáme výtvarnou a badatelskou dílnu s našimi lektory. Proč mají ve městě smysl broukoviště a hmyzí domky? Proč je někdy lepší nechat na zahradě staré dřevo a proč nemusíme každý kousek trávy posekat nakrátko? Budeme si povídat o tom, co můžeme udělat pro hmyz i další drobné obyvatele města – a každý si bude moci vyrobit také malý hmyzí domek domů.
JAK DOBŘE ZNÁTE OSTRAVU? – kvíz
Pro dospělé máme speciální ostravský kvíz. Prověříme, co víte o zdejší architektuře, historii, literatuře i městských kuriozitách. A kdo ho zvládne správně vyplnit, odnese si od nás ostravský dárek. POZOR! Koná se na náměstí Edvarda Beneše, v rámci akce Zažít Ostravu jinak.
21. 9. | 18.00
ZNÁTE HERALDICKOU OSTRAVU? POMOZTE NÁM JI ZMAPOVAT
Znaky v ulicích a nová turistická trasa s badateli Jiřím Brňovjákem a Vítězslavem Vilímkem
Všímáte si znaků, které potkáváte v ostravských ulicích? Poznáte, kterému městskému obvodu patří? A víte, kolik heraldických památek se skrývá na domech, drobných předmětech nebo třeba přímo u vás doma? S Jiřím Brňovjákem a Vítězslavem Vilímkem z Ostravské univerzity budeme hovořit o znacích města a městských obvodů, se kterými se můžeme setkat ve veřejném prostoru Ostravy. Představíme také metodiku připravenou pro amatérské badatele, kteří se chtějí zapojit do výzkumu ostravské heraldiky a pomoci zdokumentovat drobné předměty s municipálními znaky, které mají doma nebo je objevili ve svém okolí.
A zajímá nás i váš pohled: Které veřejně přístupné heraldické památky v Ostravě považujete za nejdůležitější? Které by se měly stát součástí nové turistické trasy? Součástí večera proto bude veřejná diskuse, jejíž výsledky pomohou při přípravě plánované heraldické trasy Ostravou. Pořádáme ve spolupráci s Ostravskou univerzitou.
23. 9. | 18.00
DOKUMENTÁRNÍ PROCES: BEDŘIŠKA
Dokumentární workshop s režisérem Kryštofem Zvolánkem a projekce absolventského filmu
Bedřiška je místem, o jehož budoucnosti se v Ostravě vedou vášnivé debaty. Jak ale její příběh zachytit dokumentárním filmem? Režisér Kryštof Zvolánek představí ve Fiducii svůj připravovaný dokument o Bedřišce a nabídne možnost nahlédnout přímo do procesu jeho vzniku. Promítne ukázky filmu dle výběru diváků a připravena bude i padesátiminutová verze, se kterou absolvoval katedru dokumentární tvorby na FAMU.
Večer nebude klasickou filmovou projekcí, na níž je divák jen pasivním konzumentem, nýbrž otevřeným dokumentárním workshopem nad vznikajícím snímkem, kde bude možné vidět proces vzniku filmu zevnitř bez cenzury. Jaká je role a zodpovědnost dokumentaristek a dokumentaristů v dnešní době sociálních sítí a krátkých videí? Mění se význam dokumentárního filmu? Má ještě film tu moc přispět k našemu porozumění místům, lidem či fenoménům, které bývají ve veřejné debatě často redukovány na několik jednoduchých soudů? S Kryštofem Zvolánkem a publikem bude diskutovat publicistka a dokumentaristka Monika Horsáková.
30. 9. | 18.00
JIŘÍ PELÁN: JINAK ČÍST, JINAK PŘEKLÁDAT
O umění překladu, Baudelairovi, Rimbaudovi a novém čtení literárních dějin
Hostem moderovaného rozhovoru s literárním historikem Janem Malurou bude Jiří Pelán, jeden z nejvýznamnějších současných českých překladatelů, romanista a literární historik. Budeme se věnovat překladu jako svébytné součásti národní kultury. Jiří Pelán patří k překladatelům, kteří po desetiletí zásadně ovlivňují způsob, jakým český čtenář poznává evropskou literaturu. Rozhovor se proto zastaví také u jeho překladatelské práce a u otázky, co znamená znovu překládat autory, kteří už mají v češtině svou dlouhou tradici. Řeč přijde zejména na jeho nejnovější překlady Charlese Baudelaira a Arthura Rimbauda – a obecněji na překlad jako interpretaci, dialog s předchozími překladateli i způsob, jímž cizí literatura vstupuje do českého kulturního prostoru. Debata se dotkne také revize zavedených literárněhistorických pojmů, jako jsou parnasismus, klasicismus a především naturalismus. Právě jemu se věnuje nová kniha Český literární naturalismus (Host, 2026), kterou Jiří Pelán připravil společně s Daliborem Turečkem.
do 2. 10.
LENKA KAMÍNKOVÁ: NEŽ PADNE TMA
Pokračování výstavy v Galerii Dole
Stopy, které se zarývají pod kůži, stopy, jež nenávratně mizí, i ty, které zůstávají našim očím skryté, jsou neustále přítomné. Lenka Kamínková (* 1982) ve svých obrazech zachycuje intenzivní prožívání krajiny v okolí pramenů Bečvy – místa, které je neoddělitelnou součástí její rodové linie, místa spojeného se zrozením i umíráním. Tento prostor má důvěrně zmapovaný, od jemnosti prachu až po hmotu kopcovitých výběžků. Pohybuje se na hranici role pozorovatele i přímého účastníka. Krajina se v jejím podání stává živým organismem, nositelem vzpomínek, emocí a tichých příběhů, které se v ní vrství a postupně odkrývají. Kurátorkou výstavy je Markéta Vlčková.
2. 10. | 17.00
PO STOPÁCH VÁCLAVA HAVLA NA HRANEČNÍKU
Literární pouť
Co spojuje Václava Havla s ostravským Hranečníkem? Překvapivě mnoho. Vydejte se s námi na literární pouť místy, v nichž se protínají příběhy Václava Havla a jeho rodiny, ostravského dělnictva a disentu i zápasu o svobodu slova.
Vrátíme se do doby, kdy byl Hranečník hornickou kolonií, a připomeneme zdejší čtenářský spolek Salm i Havlova pradědečka Čeňka Vavrečku. Budeme vyprávět i o Havlovu dědečkovi Hugo Vavrečkovi, spisovateli, politikovi a čelním představiteli Baťova podniku. Povíme si více také o Havlově věznění v Ostravě-Heřmanicích, Dopisech Olze, které tam vznikaly, i o jeho vztahu k ostravskému disidentovi Jaromíru Šavrdovi. Zastavíme se také u méně známé kapitoly Havlova vztahu k Ostravě – kontaktů s dělníky Nové huti a dělnických Výborů na obranu svobody slova.
Historické události a konkrétní místa budeme propojovat s četbou z textů Václava Havla, Hugo Vavrečky, dobového tisku a dalších pramenů. Do příběhu ale vstoupí i současnost: na jednotlivých zastaveních zazní autorská čtení současných autorek a autorů, kteří se ve svých textech vztáhnou k tématům svobody, disentu, undergroundu nebo občanské odvahy.
Pouť zakončíme křtem nové skládačky Ostravských kulturních stezek, která připomene místa a příběhy spojené s Havlovými ostravskými stopami. Literární pouť pořádá Fiducia v rámci festivalu Havel a Ostrava, jehož hlavním organizátorem je Gymnázium Pavla Tigrida a Educa 24. POZOR! Sraz na Hranečníku.
8. 10. | 10.00, 14.00, 18.00
ZA OSTRAVSKÝMI CHACHARY DO HOTELU PALACE
Literárně-historická vycházka s Lukášem Gliniarczykem a ostravskými literáty
Kam chodila meziválečná ostravská bohéma? Do Café Palace. To se na konci 20. let stalo jedním z center společenského a kulturního života Ostravy. Scházeli se zde čeští i němečtí herci, hudebníci a literáti i mladí svobodomyslní Ostravané, kteří si říkali „chachaři“. Nebyla to žádná organizovaná skupina, ale svébytný svět mladých lidí různých národností, vyznání a společenského původu, které spojovala Ostrava, smysl pro dobrodružství a určitý vzdor vůči konvencím.Jedním z nich byl ostravský rodák Joseph Wechsberg (1907–1983), pozdější úspěšný americký spisovatel a novinář. Ke svým chacharským létům i hotelu Palace se ve svých knihách opakovaně vracel a kavárnu označil za „zeměpisné i společenské srdce města“.
Na literárně-historické vycházce se vydáme po stopách hotelu Palace, jeho slavné „americké kavárny“ i lidí, kteří ji obývali. Připomeneme si historii a architekturu tohoto mimořádného místa, prvorepublikovou Ostravu s její českou, německou a židovskou kulturou i osobnost Josepha Wechsberga a jeho ostravských přátel. Příběhy meziválečné Ostravy propojíme s literárními ukázkami z té doby i se čtením současných ostravských autorek a autorů. Pokusíme se skrze ně nahlédnout do světa, v němž kavárna nebyla jen místem, kam se chodilo na kávu, ale hlavně místem, kde se diskutovalo a kde se utvářel moderní život Ostravy.
POZOR! Sraz před hotelem Palace z ulice 28. října. Kapacita je omezená, rezervace nutná přes rezervační systém na webu klubfiducia.cz – rezervace budou spuštěny 25. 9. 2026. Pořádáme ve spolupráci s majitelem objektu, firmou Antracit.
12. 10. | 18.00
JITKA PETRÁŠOVÁ: NĚŽCI
Vernisáž výstavy v Galerii Dole
Kdo jsou Něžci neboli něžní běžci? Fiktivní bytosti, které Jitka Petrášová staví do nejrůznějších situací a absurdních mikropříběhů. Jejich prostřednictvím rozehrává celé spektrum lidských emocí – od radosti a životní energie až po melancholii, apatii a vyčerpání. Křehkost, citlivost a zranitelnost přitom nevnímá jako slabost, ale jako důležitou součást lidské zkušenosti. Zdánlivě absurdní svět Něžců se tak stává sondou do současné společnosti, mezilidských vztahů i našich nejosobnějších a často skrytých prožitků. Na výstavě v Galerii Dole se tento svět rozšíří z prací na papíře také do prostorových objektů. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous. Výstava potrvá do 20. 11. 2026.
Jitka Petrášová (* 1981) se věnuje figurativní malbě, kresbě, grafice, ilustraci a tvorbě autorských knih. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, kde prošla ateliéry Roberta Šalandy, Marka Meduny a Petra Duba a studovala také u hostujícího profesora Antona Vidoklea. V roce 2025 získala ocenění Grafika roku v kategorii Cena za tisk z hloubky a v létě 2026 absolvovala rezidenční pobyt v Bruselu pod záštitou Českého centra. Výstava v Galerii Dole představí její aktuální, stále se rozvíjející svět Něžců, v němž se humor a absurdita potkávají s velmi konkrétní zkušeností citlivosti a zranitelnosti.
15. 10. | 18.00
MARKÉTA KUTILOVÁ: KONFLIKTY VE SVĚTĚ
Kongo, Sýrie a Islámský stát očima válečné reportérky
Jak vypadají z bezprostřední blízkosti války, o kterých většina z nás ví jen ze zpráv? A co se děje s místy a lidmi poté, kdy zmizí z hlavních titulků médií? Markéta Kutilová patří k nejzkušenějším českým válečným reportérkám. Pracovala v řadě konfliktních oblastí Afriky a Blízkého východu, dlouhodobě se věnuje Demokratické republice Kongo a od roku 2015 opakovaně reportovala ze Sýrie a Iráku. Společně s Lenkou Klicperovou dokumentovala válečný konflikt proti Islámskému státu, jeho poslední bitvy i osudy lidí, kterým zásadně změnil život. Je spoluautorkou knih Islámskému státu na dostřel I a II, Ve válce či Válka je mým osudem.
Přednáška propojí zkušenosti z Konga a Sýrie – dvou regionů poznamenaných dlouhodobými konflikty, jejichž příčiny i důsledky jsou mnohem složitější, než se mohou jevit z evropské perspektivy. Kutilová bude mluvit nejen o válce a Islámském státu, ale také o lidech, kteří v konfliktních oblastech žijí, o práci reportéra přímo na místě a o tom, co nám osobní svědectví může ukázat jinak než každodenní zpravodajství. Kongo zná také z pozice humanitární pracovnice – pro Člověka v tísni zde zakládala misi a projekty pomáhající ženám a dětem, které se staly oběťmi sexuálního násilí. Moderuje historik Vojtěch Vlček. Pořádáme ve spolupráci s Gymnáziem Františka Hajdy v Ostravě-Hrabůvce.
19. 10. | 18.00
JAKÁ JE BUDOUCNOST KOMENSKÉHO SADŮ?
Jak má vypadat odolný, živý a dobře fungující městský park 21. století?
Komenského sady jsou nejvýznamnějším ostravským parkem, místem každodenní rekreace i důležitou součástí zelené infrastruktury města. V jakém stavu jsou dnes a jakou péči budou potřebovat v příštích desetiletích? Jak se proměňuje role městských parků v době klimatické změny a jaké funkce by měl velký městský park ve 21. století vlastně plnit? Budeme se ptát na práci se vzrostlými stromy i novou výsadbou, hospodaření s vodou, biodiverzitu, mikroklima, rekreační a společenské funkce parku i na to, jak hledat rovnováhu mezi intenzivně využívanými místy a klidnějšími přírodními partiemi.
Do debaty pozveme odborníky z řad dendrologů, krajinářských architektů a dalších odborníků na městskou zeleň z jiných měst, kteří se na Komenského sady podívají nezávislým pohledem a představí také zkušenosti s péčí o významné městské parky jinde. Jak se dnes připravuje jejich dlouhodobá obnova? Co všechno by měla obsahovat kvalitní koncepce péče a jak plánovat proměny parku, jehož stromy i další vegetace se vyvíjejí v horizontu desítek let? Moderuje architekt Tomáš Čech.
20. 10. | 18.00
DAVID MACKOVIČ: AKO VYLIEZŤ NA STROM JEDNÝM PRSTOM
Vernisáž výstavy ve Fotografické galerii Fiducia
Bezčasí černobílé fotografie umožňuje Davidu Mackovičovi dělat nenápadné pořádky v rozházené geometrii světa a v chaosu starých věcí, které mu přišly do cesty. Dokáže vyfotografovat všechno, ale ne všechno vyfotografuje. Jeho pozornost je fyzická – jako by se nedíval očima, ale polohou. Davidovy fotky se nebojí nést cokoli a trvat na tom. I kdyby to byl příborník. Výstava Ako vyliezť na strom jedným prstom je fotografickým návodem na výstup z matrixu. Kurátorkou výstavy je Lucia L. Fišerová. Výstava potrvá do 27. 11. 2026.
21. 10. | od 17.00
PROTIMLUVFEST VE FIDUCII
Literární festival
Ve Fiducii se během jednoho večera potkají mladé hlasy současné moravskoslezské poezie s básníky a překladateli z Bosny a Rumunska. Program zahájí v 17.00 Protimluvná trachta s Tomášem Hermanem, Beatrice Rycheckou a Andrém Olszowským, třemi mladými, ale již výraznými autory spojenými s regionem. Od 18.30 představí básník a překladatel Adin Ljuca společně s překladatelkou Dominikou Křesťanovou rozsáhlý výbor současné bosenské poezie Je na tom něco dobrého. Setkání moderuje Jiří Macháček a ukázky z tvorby bosenských autorů přečte Marek Cisovský. Večer završí v 19.30 setkání s výrazným rumunským básníkem, překladatelem a esejistou Claudiuem Komartinem a uvedení jeho prvního českého knižního výboru Někde v krajním bodě. O Komartinově poezii i její cestě do češtiny bude autor hovořit s překladatelkou Libuší Valentovou a redaktorkou knihy Jaromírou Horákovou. Večer pořádáme ve spolupráci s ProtimluvFestem.