Jaký dopad měla důlní činnost na Ostravsku na krajinu? Jaké industriální stavby se po uzavření dolů zachovaly? Které získaly statut památky? A jaký vliv měl zdejší průmysl na urbanismus? Odpoví architekt a vedoucí Metodického centra průmyslového dědictví Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě, Miloš Matěj a historik Tomáš Majliš.
1. ledna 1924 vznikla sloučením sedmi obcí tzv. Velká Ostrava. Jak dlouho se tento projekt plánoval? Kolik obcí mělo být původně jeho součástí? Na jaké problémy místní politická reprezentace v čele s Janem Prokešem narážela? A co vznik Velké Ostravy obyvatelům nové metropole přinesl? Uvidíte v dalším díle naší kulturní kroniky. Tentokrát s Martinem Jemelkou, Jozefem Šerkou, Martinem Strakošem a Romanou Rosovou.
Jaký dopad měla důlní činnost na Ostravsku na přírodu? Jak vypadá tamní krajina po ukončení důlní činnosti? Jak si bere zasažená území příroda zpět? A proč se tam můžeme setkat s unikátními rostlinami či bezobratlými živočichy? Odpoví další díl Ostravských kulturních stop – tentokrát s botaničkou Zdenkou Rozbrojovou a entomologem Petrem Kočárkem.
Ostrava byla od 60. let minulého století jedním z center československého, později českého komiksu. Vznikaly či vycházely zde legendární komiksy Rychlé šípy či Výprava ze Sixtie, ale i alternativní komiksy V. Tučapského, Kakalíka, P. Pavlána, M. Jindry, R. Bílka či H. Puchové. Nejzásadnější autory a díla v dalším díle naší ostravské kulturní kroniky shrnuje literární historik Michal Jareš. Autor komiksů Planeta Inspiro, 666 případů komisaře Pinzetty nebo Žena za barem Petr Pavlán zase prozrazuje, jak se k tvorbě komiksů dostal a kdo ho inspiroval.
V dalším díle našeho putování po zajímavých ostravských místech jsme se zastavili v centru města, na Smetanově náměstí a nám. Dr. Edvarda Beneše. Věnovat se totiž budeme příběhu obchodního domu Ostravica-Textilia, ktrý se letos po desítkách let dočkal rekonstrukce. O historii jedné z perel mezi prvorepublikovými ostravskými obchodními domy hovoří Martin Strakoš a Romana Rosová z Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, a člen Petičního výboru za záchranu celku zvaného Ostravica-Textilia a zakladatel facebookové stránky Módní dům Ostravica-Textilia Michal Šíma. Ve filmu najdete řadu unikátních historických pramenů a také časosběrné záběry z rekonstrukce či letecké záběry.
V dalším díle našeho putování po zajímavých ostravských místech jsme se zastavili v Ostravě-Přívoze, kousek od Archivu města Ostravy. Stojí tam totiž zřejmě již jediná hornická voliéra v Česku. Původně se v ní chovali harčtí kanáři, které horníci původně využívali jako indikátory metanu v dole. Dnes už ve voliéře najdete i jiné druhy ptáků. O tradici chovu harckých kanárů na Ostravsku i o spolkové činnosti ostravských hornických chovatelů hovoří Martin Juřica z Archivu města Ostravy a spoluzakladatel voliéry Jan Duda.
Slezskoostravský hřbitov si letos připomíná 200 let od vysvěcení. Je zajímavý nejen z pohledu osobností, které jsou zde pochovány, ale také z pohledu propojení architektury s uměleckými díly. Více se dozvíte od spoluautora Databáze ostravských soch Jakuba Ivánka, sochaře Jana Šnébergera a historika Petra Kašinga.
Historik architektury Martin Strakoš a památkářka Romana Rosová o vlivu nejvýznamnějšího z prvorepublikových starostů Ostravy Jana Prokeše na architektonický a urbanistický vývoj moravskoslezské metropole.
Připomeňte si s památkářem Martinem Strakošem, kurátorem Martinem Mikoláškem a ředitelem PLATO Markem Pokorným příběh ostravských městských jatek a jejich konverze pro účely městské galerie současného umění PLATO.
Jaromír Šavrda, Jiří Vrtný, Jan Svoboda, Jan Král, Vladimír Liberda, Severomoravská pasivita, Oči, Archanděl, Leonardo, Černí baroni, Souostroví Gulag a řada dalších. Vydejte se s námi po stopách samizdatů a jejich vydavatelů v Ostravě.
V dalším díle ostravské kulturní kroniky vás památkáři Martin Strakoš a Romana Rosová povedou po ostravských, zejména přívozských stopách vídeňského architekta Camilla Sitteho.
Tentokrát vás zavedeme do parku v Ostravě-Třebovicích, konkrétně do sochařského ateliéru, který je jedinou dochovanou stavbou patřící dříve k tamnímu zámku, kde mj. žila a tvořila také Maria Stona. O této spisovatelce a mecenášce umění i její dceři, významné sochařce Heleně Scholzové, hovoří historik Martin Pelc a akademický sochař a restaurátor Jakub Gajda, který je současným majitelem třebovického ateliéru.
Nové centrum Ostravy, nebo periferie? Deset let letos uplynulo od otevření areálu Nová Karolina. V tomto díle Ostravských kulturních stop si její příběh i účast veřejnosti v něm připomeneme s architektkou Milenou Vitoulovou, novinářkou a aktivistkou Martou Pilařovou, historikem architektury Martinem Strakošem a ředitelem MAPPA Ondřejem Vysloužilem.
OSTRAVSKÉ KULTURNÍ STOPY – POČÁTKY BIBLIOFILSTVÍ V OSTRAVĚ
Jaké tisky vydávali ve 30. letech 20. století ostravští bibliofilové, kdo mezi ně patřil a jak probíhal 4. sjezd moravských bibliofilů, který probíhal v roce 1931 v ostravském Domě umění pod záštitou tehdejšího starosty Moravské Ostravy Jana Prokeše? Dozvíte se od knihovnice a dokumentaristky Galerie výtvarného umění v Ostravě Vladimíry Lichovníkové a od vedoucí oddělení sbírek a výstav GVUO Gabriely Pelikánové.
OSTRAVSKÉ KULTURNÍ STOPY – SYMPOZIA PROSTOROVÝCH FOREM
S Eduardem Ovčáčkem, Martinem Mikoláškem a Jakubem Ivánkem vzpomínáme na slavná ostravská sympozia z 60. let 20. století.
OSTRAVSKÉ KULTURNÍ STOPY – LÍPA NA PODBORČÍ
Památná lípa Na Podborčí se stala v anketě Strom roku Stromem hrdinou. Jaký se za ní skrývá příběh? Proč je vzácná? A proč stojí za to ji zachovat pro další generace? Podívejte se na další díl naší virtuální ostravské kroniky.
OSTRAVSKÉ KULTURNÍ STOPY: OSTRAVA – OBLEŽENÉ MĚSTO
S fotografem Viktorem Kolářem a literárním historikem Pavlem Hruškou se můžete vydat po stopách vzniku kultovní publikace.
OSTRAVSKÉ KULTURNÍ STOPY – „OSTRAVSKÝ DONBAS“ ANEB NOVÁ HUŤ V KRÁSNÉ LITERATUŘE
Další díl ostravské virtuální kulturní kroniky. Tentokrát vás literární historik Pavel Hruška zasvětí do obrazu ostravské Nové huti v literární produkci 50. 60. i sedmdesátých let a seznámí vás třeba i s autory, kteří o ní nejen psali, ale také v ní pracovali. Unikátní záběry a fotografie nám pro účely tohoto dílu Ostravských kulturních stop poskytly Akreditovaný archiv Liberty Ostrava a.s., Zemský archiv v Opavě a Archiv města Ostravy. Děkujeme.
OSTRAVSKÉ KULTURNÍ STOPY – PODCHOD POD FRÝDLANTSKÝMI MOSTY
Martin Mikolášek o výstavě neoficiální kultury v roce 1989 s názvem Ahoj, lidi a formování výtvarné skupiny Přirození.
OSTRAVSKÉ KULTURNÍ STOPY – ELEKTRA
Flamendři, umělci, honorace i podsvětí, Voskovec a Werich a další známé i zapomenuté osobnosti – ti všichni se setkávali ve slavné prvorepublikové kavárně v centru Ostravy. Více o kulturním kvasu v kavárně Elektra s publicistou a básníkem Ivanem Motýlem.