V lednu vás zveme na dvě literární akce – terénní přednášku po stopách spisovatelky Marie Stony a třebovického ateliéru ve čtvrtek 12. ledna a přednášku básníka Jaromíra Typlta o ohlasech spiritismu v české literatuře v pondělí 30. ledna.
ČTVRTEK 12. 1. V 18.00 PO STOPÁCH MARIE STONY A TŘEBOVICKÉHO SOCHAŘSKÉHO ATELIÉRU
Terénní přednáška a křest zimního čísla bulletinu Krásná Ostrava.
V třebovickém parku vás seznámíme s bohatou historií tohoto místa a s osudem spisovatelky Marie Stony, jež v dnes již bohužel zaniklém zámku hostila za první republiky osobnosti z řad evropských i českých myslitelů a spisovatelů. Podíváme se také do sochařského ateliéru její dcery, Heleny Scholzové-Železné, kde se seznámíme jak s dílem jejím, tak s dílem sochařů Augustina Handzela, Vladislava Gajdy a Jakuba Gajdy, který nám v ateliéru ukáže i řadu sochařských realizací všech zmíněných umělců. Na závěr pokřtíme zimní číslo bulletinu Krásná Ostrava.
Sraz u hlavního vstupu do zámeckého parku.
PONDĚLÍ 30. 1. V 18.00 JAROMÍR TYPLT: OBCOVANCI, MEDIÁNI, DUCHAŘI – OHLASY SPIRITISMU V ČESKÉ LITERATUŘE
Přednáška básníka a editora Jaromíra Typlta.
Téma spiritismu se do povědomí českých čtenářů vtisklo ustáleným souslovím „blouznivci našich hor“, a to díky titulu povídkového souboru Antala Staška, vydaného poprvé v roce 1896. Už tam také došlo k propojení „duchařských“ seancí s atmosférou Krkonoš a Podkrkonoší, kde se populární techniky vyvolávání duchů staly součástí jakéhosi samorostlého lidového náboženství. Další literární odrazy tohoto hnutí se dají zaznamenat například v prózách Jana Opolského, Karla Sezimy nebo Josefa Kocourka – a je zajímavé sledovat, jak se tu původně „realistické“ obrazy venkovských spiritistů proměňují pod vlivem literárních tendencí, které byly už podstatně otevřenější myšlence „jiných světů“ – symbolismu, expresionismu či surrealismu.
Jaromír Typlt je od počátku 90. let znám především díky své vlastní literární tvorbě, která přesahuje i do oblasti experimentálních zvukových a scénických performancí. Zároveň je ale kurátorem výstav a věnuje se odborným tématům z oblasti výtvarného umění (art brut, surrealismus, moderní fotografie). Vedle toho se jako editor a interpret dlouhodobě soustředí také na autory Podkrkonoší, ze kterého sám pochází: Šlejhara, Kocourka, Opolského, Zívra a další.