Fotografická galerie Fiducia
6. 5. 2025 – 20. 6. 2025
LUCIA SCERANKOVÁ: MÄKKÉ PEVNOSTI
Výstavní projekt Lucie Scerankové Mäkké pevnosti vychází z jejího doktorského výzkumu, v němž sleduje postup a mechanismy ztělesnění a odtělesnění ve fotografickém obraze. Autorku zajímá především propojení lidského těla a mysli s mimolidským světem, s nímž se přirozeně prolínáme v prostředí krajiny a jejích živlů. Jedním z vizuálně nejsilnějších přírodních elementů je se svou nespoutanou energií voda, představující ústřední motiv aktuální výstavy. Vodu můžeme současně chápat i jako účinnou metaforu fotografického povrchu, který často funguje jako propustné a tekuté rozhraní s vlastní specifickou dynamikou. Součástí autorčiny tvorby je i zkoumání rezonance obrazu v kontextu fyzických kvalit použitého materiálu. Fotografii tu nacházíme v její klasické, ale i materializované podobě – objektu – nebo ve zdynamizované podobě pohyblivého obrazu. Efemérní složka textu vstupuje do obrazu ve snaze s ním splynout, ale i naopak – motiv mořské vlny z něho vystupuje a osamostatňuje se ve formě přečnívající textilie. I měkký obraz může zůstat pevným. Výstava potrvá do 20. 6. 2025. Kurátorkou výstavy je Lucia L. Fišerová.
17. 3. 2025 – 30. 4. 2025
SUGAR BE MY CARAMEL: BENEATH MY FEET
„Na nedávno zachyceném záběru z oblasti přistání Škeble 2 je patrný moment, kdy poprvé zanechala svou stopu v jemném Venušském prachu.“ Umělecké duo Sugar Be My Caramel tvoří Karolína Matušková a Lucie Zelmanová. Potkaly se na stáži u umělkyně Niny Beier, poté spolu studovaly v ateliéru Fotografie u Alexandry Vajd a Martina Kohouta. Dohromady je svedla syntéza témat identity, vztahů a mezidruhové komunikace. Vypráví narativním jazykem, jejich oblíbeným médiem je pohyblivý obraz. S dávkou nostalgie a humoru obnažují mocenské vztahy, a exponují tak jejich zranitelnost. Užívají si záměrného zaměňování rolí a skrze uplatnění technologií odkazují na nehmatatelnost a pomíjivost těchto okamžiků. Spolupracovaly s Institutem Úzkosti, vystavovaly na Fotograf Festivalu, v Českém centru v Paříži a své filmy promítaly na sympoziu Les či na QFF Mezipatra.
30. 1. 2025 – 14. 3. 2025
JIŘÍ SURŮVKA: „KDYŽ TI VÍTR NAPNE PLACHTU…“
Výstava představuje výběr autorových fotografií vytvořených v novém miléniu, které spojuje ironický pohled na současný svět a forma výtvarné fotografie s epickým obsahem. Fotografie vznikaly paralelně s autorovými digitálně vytvářenými kolážemi, výsledkem jsou tedy mystifikační performativní fotografie – zobrazují akce, které se nikdy nestaly, nebo je reálný fotografický obraz přetvářen a metaforicky sugeruje zcela novou výpověď, jež původní situaci posouvá do nových souvislostí. Kromě digitálních fotografií výstava obsahuje i videoprojekce několika autorových performancí. Výstava se koná v rámci projektu Nová média ve FGF.
12. 12. 2024 – 24. 1. 2025
JANA ŠTURDÍKOVÁ: DOM / HOUSE
Vypínač, dlaždička, klika, zásuvka, tlačítko na přivolání výtahu. Obyčejné detaily domů a bytů, které jsou pevně ukotveny v našem vědomí, denně se jich dotýkáme očima i prsty, ale nevěnujeme jim pozornost. Možná si je ani nedokážeme přesně vybavit, rozhodně nás ale nenapadne je vyfotografovat. Jana Šturdíková více než deset let v deseti bytech zaznamenávala od kotelny až po hromosvod původní prvky běžného funkcionalistického domu, postaveného v Bratislavě v roce 1936 židovským architektem Alexandrem Skuteckým. Jana Šturdíková (*1983) vystudovala dramaturgii na VŠMU v Bratislavě, fotografii na VŠVU v Bratislavě a na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Vystavovala na festivalech Měsíc fotografie v Bratislavě či Mois de la Photo v Paříži. Od roku 2015 dlouhodobě pracovala na rozsáhlém fotografickém projektu Châteaux po našom o chátrajících zámečcích Slovenska, který byl publikován i ve formě úspěšné fotografické knihy. Její nejnovější projekt Dom vychází rovněž formou obsáhlé fotografické publikace v nakladatelství PositiF.
22. 10. 2024 – 6. 12. 2024
VÁCLAV KOPECKÝ: FERTILE SOILS
„Výstavu ,Fertile Soils‘ tvoří série barevných fotografií, ve kterých přírodní motivy a myšlenka úrodné půdy slouží jako médium pro vznik nových kultivarů a významových uspořádání, jež ne vždy vycházejí z čistě organické přírody. Varianty generických květin a kompozice vytvořené na kameni rozšiřují koncept přírody jako obecnějšího celku, ke kterému se člověk vždy nějakým způsobem vztahuje – kreativně, často destruktivně.“ Výstavu uvede Viktorie Vítů.
Václav Kopecký (*1983) je český vizuální umělec, který se ve své práci dlouhodobě věnuje zkoumání fotografického média v čase, prostoru a materiálu. Jeho postkonceptuální přístup k tématu se nejčitelněji propisuje do promyšlených výstav, citlivě reagujících na okolní prostředí a prostor. Autor je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, kde od roku 2020 vede ateliér Aplikované fotografie. Žije a pracuje v Praze.
6. 9. 2024 – 14. 10. 2024
JAN DOTŘEL: INITIUM, THE SECRET OF THE ORIGINS
SPECIAL GUEST: OLDŘICH TH. UTTENDORFSKÝ COLLECTION
Hlavním tématem výstavyje umělecká reprezentace různých druhů počátků a důležitých milníků z dějin planety Země. Jan Dotřel je fotograf, vizuální umělec a kurátor, jehož hlavním výrazovým prostředkem je interdisciplinární syntéza umění a přírodních věd, jako jsou astronomie, geologie nebo biochemie. Site-specific výstava Initium – The Secret of the Origins divákům představí časovou osu od prvopočátků našeho vesmíru přes vznik hmoty a naší planety až po mystérium zrodu života. Základním kritériem fotografií Jana Dotřela je, že vznikají autentickou, digitálně nemanipulovanou cestou. Jako speciální host výstavy je přizván významný sběratel umění, antikvit a naturálií Oldřich Th. Uttendorfský, jehož sbírka obsahující kuriozity, jako jsou meteority, historické astronomické pomůcky nebo taxidermie a anatomické preparáty, má nezaměnitelný a unikátní charakter. Úvodní slovo Jan Kudrna.
20. 6. 2024 – 2. 8. 2024
JIŘÍ HRDINA: SOLARIS, NAKRESLENO SLUNCEM
„Někteří lidé, v touze se tu či onam vrátit, vhodí do studny či kašny minci. Já po světě rozmisťuji ,krabičky‘, camery obscury, které mi za použití fotografického papíru a Slunce umožní zůstat. Zůstat s lidmi, s místy i s časem, který neodvratně běží, a zároveň se zaznamená v podobě sluneční dráhy na snímku. Týden, rok, desítky let a vlastně i celý život. I ten by se dal zobrazit na jednom snímku. Od narození až do smrti. Zároveň možnost, jak se seznamovat a komunikovat s lidmi. A tak píšu na různá místa, čekám a těším se. Že krabička odolala (třeba na Lomnickém sedle nejen času, ale také větru, sněhu a ledu) a že se mi vrátí spolu s novými přáteli.“ (z textu autora). Výstava potrvá do 2. 8. 2024. Kurátoři: Roman Polášek a Martin Popelář.
2. 5. 2024 – 14. 6. 2024
VIKTOR KOPASZ / DOUBLE TRACK
„Při sledování fotografických prací Viktora Kopasze máme šanci si naplno uvědomit, jak provázané je naše vnímání textu a obrazu a do jaké míry stavíme vizuální konstrukce prostřednictvím jazyka. Objevujeme samozřejmé, ale i hluboko zasuté asociace a překvapivě vtipné narativy, vznikající souhrou obrazu a myšleného (předvídaného) slova. Soubor zátiší tematicky vychází z autorova zájmu o lidské stopy v krajině či zvířecí a rostlinné entity, tvarované různými vlivy do zvláštně povědomých forem. Název výstavy pak odráží charakteristický způsob práce se sekvencí, v níž místo významově navazujícího políčka zůstává na první pohled velice podobný motiv. Tato similarita je ovšem pouze výchozí pozicí pro hru s detailními rozdíly a drobnými posuny v kompozicích, materiálech a způsobech zobrazení. Zároveň představuje ideální podmínky pro výskyt generativních fragmentů a zásahů pomocí AI technologií, které Viktor Kopasz do snímků vkládá. Přestože jsou často obtížně rozeznatelné, jejich dvojznačnost balancující na tenké hraně fikce a reality poskytuje široký prostor pro nacházení dalších fyzických, smyslových i etických vazeb.“ Michal Jalůvka
Viktor Kopasz (*1973, Kráľovský Chlmec) dnes patří mezi nejzajímavější osobnosti současné fotografie. Jeho dílo je od počátku devadesátých let do současnosti dlouhodobě rozvíjeným experimentem. Fotografie je v Kopaszově pojetí rozvolněným médiem, které proměňoval svébytnými zásahy do fotografického obrazu až ke grafickému výrazu. Výstava potrvá do 14. 6. 2024. Uvede kurátor Michal Jalůvka.
13. 3. 2024 – 29. 4. 2024
MAREK NENUTIL AKA OPENMINDZ360: LETTER’S FROM THE NEW YORK
Fotografický projekt výtvarníka Marka Nenutila, doplněný videem, mapuje „město, které nikdy nespí“, z pohledu graffiti, jeho zrodu i vzniku celé subkultury hip hopu. Fotografie jsou jakýmisi obrazovými dopisy autora z několika návštěv New Yorku – v cyklu dokumentuje místa jako Lower East Side, Soho, East Village či Brooklyn, kde v 70.–80. letech minulého století začínali tvořit významní graffiti umělci, kde měli své první ateliéry významní umělci druhé poloviny 20. století, kde vznikaly později známé galerie. Důležitou částí je obraz nadzemní dráhy, metra, všude přítomný bombing, throws ups a graffs. Kurátory výstavy jsou Roman Polášek a Martin Popelář. Výstava potrvá do 29. 4. 2024.
Výtvarník Marek Nenutil (*1978) je neoddělitelně spjatý s prostředím streetartu a graffiti, ve kterém se pohyboval do roku 2011. Odjakživa se však věnuje také malbě a dalším výtvarným technikám (koláž, fotografie, grafické techniky, keramika) a vytváření prostorových objektů a instalací. Prošel řadou výtvarných škol, ilustroval knihy, časopisy, vytvářel plakáty, design triček apod. Namaloval desítky interiérů a exteriérů po celé ČR. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha českých i zahraničních sbírkách (např. v USA, Polsku, Německu, Taiwanu, Rakousku, Španělsku).
31. 1. 2024 – 9. 3. 2024
PETRA BAŠNÁKOVÁ SEKERKOVÁ: BORN OF SAND AND SUN
Zrozen z písku a slunce je fotografický projekt studentky ateliéru Reklamní fotografie UTB o životě beduínů v kontextu izraelsko-palestinského soužití. Soubor představuje pohled na kočovné beduíny v současném Izraeli, citlivé fotografické pohledy do krajiny a nevšední portréty a nalezená zátiší. Studentka Petra Bašnáková pořídila fotografie analogovým fotoaparátem Mamiya na klasický barevný negativ FUJI Portra. Všechny fotografie mají proto specifickou barevnost danou zvoleným materiálem a prostředím pouště. Samotné téma a provedení představuje osobitý autorský počin. Část fotografií pro projekt byla pořízena v rámci programu Erasmus během studijního pobytu na Bezalel Academy v Jeruzalémě. Petra Bašnáková vydala na konci roku 2023 knihu Born of sand and sun v prestižním londýnském nakladatelství Dewi Lewis Publishing, které si její práce vybralo i na základě několika významných ocenění, jako je Ian Parry Scholarship, Sony World Award nebo Slovak Press Photo. Kurátorkou výstavy je Lucie L. Fišerová. Výstava potrvá do 9. 3. 2024.
7. 12. 2023 – 24. 1. 2023
ROSTISLAV KOŠŤÁL: KRAJINA (S BABAMA)
Čtveřici samostatných výstav členů legendární fotografické skupiny Epos ve Fotografické galerii Fiducia uzavírá Rostislav Košťál, který své letošní osmdesátiny aktivně oslavil monstrózní soubornou publikací a řadou výstav, prezentujících především jeho inscenované a divadelní fotografie. Proto jsme se při výběru z jeho archivu rozhodli akcentovat téma krajiny, které doposud zůstávalo v pozadí jeho baladických snímků. Kurátorem výstavy je Pavel Vančát.
Výstava potrvá do 24. 1. 2024.
24. 10. 2023 – 4. 12. 2023
MARCELA OČENÁŠOVÁ – SEDIEŤ S NIEKÝM
„Odrazu sa v rohu zjavil Netvor, bol čierny ako noc. Šíril sa rýchlo. Ako svetlo. Ale bola to tma. Bol to šialene zlý Netvor. Nikto ho nezastavil. Všetko začiernil. (…) Urobil som do neho desaťtisíc dier. Za Netvorom bolo svetlo. Zjavilo sa desaťtisíc najbližších hviezd. Z Netvora sa stala hviezdnatá noc.“ Erik Jakub Groch
Pripustiť si temnotu, rozvinúť bolesť, nahliadnuť do nej a cez ňu uvidieť. Séria fotografií Marcely Očenášovej vizualizuje jej vnútorný proces zmierovania sa s existenciálnou neistotou. Tento stav, koreniaci v osobnom strachu zo smrti a inherentných pochybnostiach o posmrtnom živote, vo svojich obrazoch rozpúšťa neúnavným načieraním do takých hĺbok, v ktorých pravdivé už musí byť krásne. Kurátorka Lucia L. Fišerová.
5. 9. 2023 – 13. 10. 2023
TOMÁŠ CHADIM: ZNÁSILNĚNÁ KRAJINA
Fotografický soubor z roku 2014, který vás donutí přemýšlet. Je to reálné, či není? Obrazům dominují fotografie s digitální manipulací, na nichž Tomáš Chadim systematicky pracoval pět let. Základ tvoří nedotčené krajiny České republiky, jako jsou Doupovské hory, Šumava, Krkonoše, Krušné hory, pískovny na Mělnicku, Milovice apod. Do těchto krajin autor následně digitálně umístil objekty z různých technologických staveb. Výstava potrvá do 13. 10. 2023.
6. 6. 2023 – 28. 7. 2023
LENKA GLISNÍKOVÁ: HAVE YOU FINISHED EVERYTHING ON YOUR TO-DO LIST?
Neobyčejný cit pro materiál, zájem o současné technologie a neobvyklé propojování obrazové informace s objektem jsou charakteristické pro dílo Lenky Glisníkové (*1990). Její volná tvorba vzniká paralelně (a neoddělitelně) se zakázkovou tvorbou – společně s Karolínou Matuškovou tvoří tvůrčí tandem Shotby.us. Společně jsou také držitelkami ceny Czech Grand Design za rok 2020, Lenka je pak letošní laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Kurátor Lukáš Bártl. Výstava potrvá do 28. 7. 2023.
4. 5. 2023 – 2. 6. 2023
JIŘÍ HORÁK
Jiří Horák (nar. 1940 v Hodoníně) se již koncem 60. let etabloval jako jeden z členů legendární brněnské skupiny Epos. Ta do české fotografie přinesla nový způsob práce s modelem, vycházející z reportážní fotografie, výrazově však odpovídající počínající normalizaci. Z potemnělých vizí rebelů ztracených mezi paneláky se Horákovy snímky během 70. let postupně vracely k humánnější notě, okořeněné výjimečným smyslem pro fotogenii i kompozici. Ten uplatňoval i ve svých dokumentárních cyklech ze slovenské Oravy, z folklórních slavností ve Strážnici i z chorvatského pobřeží. Výstava, doprovázená autorským katalogem, propojuje celou Horákovu tvorbu prostřednictvím tématu portrétu a empatie. Výstava potrvá do 2. 6. 2023. Kurátor Pavel Vančát.
14. 3. 2023
Kateřina Sýsová: KUKBUK
Fotografická série Kukbuk tvoří obrazový průvodce po české jídelní kultuře. Expresivně vystavěné scény formou vizuálního vtipu pátrají po zvycích a konvencích spojených s českým stolováním. V důsledně inscenovaných fotografiích má každá postava i předmět přesně přidělenou roli. Kateřina Sýsová své fotografie koncipuje jako otevřená díla, která je možné číst ve více rovinách. Prvotně jako obrazový vtip nebo obrazový rébus, ve kterém není složité poznat kuře na paprice nebo utopence.
Vizuální žert si však ve druhé rovině klade širší otázky týkající se vlivu minulosti na současnost, vztahu obrazu a slova nebo potěšení z pohledu a s tím spojenou problematikou genderu. Retro estetika v jejím pohledu není retrem skutečným. Neodkazuje k minulosti jako takové. Mísí současné a minulé prvky, a naráží tak na kolektivní vzpomínku, která může formovat přemýšlení celého národa.
31. 1. 2023 – 13. 3. 2023
JAROMÍR ČEJKA: STOPY / FOTOGRAFIE Z LET 1968–2001
„Brutální něha. Vtipný smutek. Dojemná hrubost.
Přesně taková rozporuplná spojení mě napadají, když si fotky prohlížím.
Připomíná mi to pocit, který zažívám při poslechu muziky, ve které jede
šlapací složitá rytmika a z ní najednou vyjede krásná, melodická linka.
Někdy čistě harmonická, někdy s vědomou lehkou disharmonií.
Ten pocit, kterým snímky působí, se nedá jednoduše popsat. Je v něm i
nostalgie z pomíjivosti času a režimů.
Se vší krásou a neretušovanou ošklivostí. Je to celé tak komplexně pravdivé.
Je to jako když se tě někdo zeptá: ,Jak se máš?‘
A ty odpovíš: ,No, tak. Život.‘“
(Alice Flesarová)
Kurátorem výstavy je Jaromír Typlt. Výstava potrvá do 17. března 2023
12. 12. 2022 – 25. 1. 2023
FRANTIŠEK MARŠÁLEK – SEN O FOTOGRAFII
František Maršálek (1939–2020) proslul jako člen legendární brněnské fotoskupiny Epos, která od konce 60. let nově definovala baladicky aranžovanou figurální fotografii. Jeho rozpětí však bylo mnohem širší, od profesní dokumentace vědeckých experimentů přes leteckou fotografii až po progresivnější typ výtvarné fotografie, ovlivněný studiem na pražské FAMU. Výstava ve Fiducii se soustředí právě na jeho takřka neznámou tvorbu od konce 70. let, blížící se tehdejší vlně vizualismu a směřující k takřka abstraktním snovým obrazům.
24. 10. – 30. 11. 2022
ROMAN FRANC: POSPOLITOSTI
Fotografie Romana France jsou dokladem toho, že i v době vpletené do virtuální reality sociálních sítí může technologie přispívat ke kontaktům, které mají přirozenou lidskou povahu. Franc je vyznavačem fotografické práce, jež má blízko k rané historii média, kdy fotograf putoval za svými zákazníky a stisknutí spouště bylo vyvrcholením události, jíž předcházela řada malých soukromých rituálů, během nichž si měli všichni zúčastnění příležitost uvědomit, kdo jsou. Před Francovým objektivem se na různých místech světa scházejí skupiny lidí rozličných zájmů a společenských rolí, aby si vzájemně potvrdily, že k sobě patří, a deklarovaly to prostřednictvím fotografického obrazu, který stále považujeme za pravdivý. Výstava potrvá do konce listopadu. Kurátor: Jiří Pátek.
8. 9. – 14. 10. 2022
PAVEL VAVROUŠEK: NOVÁ SEDLICA
Pavel Vavroušek fotografoval v letech 1971–1981 Novou Sedlici, nejvýchodnější vesnici tehdejšího Československa. Snažil se zachytit jeden z posledních ostrovů venkovské pospolitosti, kde lidé žili tradičním stylem života, jen minimálně se lišícím od života svých předků, a v neustálém vyjednávání s přírodou. Pracovali s hospodářskými zvířaty a jejich čas se odvíjel v rytmu střídajících se ročních dob a pravoslavných svátků. Fotografoval v prostředí ještě nezasaženém unifikující globalizací. Vybíral si to mizející, ohrožené, a zachytil je, dokud ještě bylo. Poslední vesnici. Další čtyři desetiletí tyto fotografie ležely v archivu. Kurátor Tomáš Pospěch.
14. 6. – 29. 7. 2022
TEREZIE FOLDYNOVÁ: V ZAHRADĚ DŮM, V TOM DOMĚ STŮL
Terezie Foldynová (*1985) ve své předchozí volné tvorbě vedla dialog s imaginativním uměním, pracovala s drastickými zásahy do fotografického obrazu, propojovala fotografii a text, dělala koláže. Její současná výstava V zahradě dům, v tom domě stůl představuje však úplně jinou tvůrčí polohu – plnou uvolněnosti, všednosti a intimnosti rodinného života. K výstavě připravujeme katalog. Výstava potrvá do 29. 7. 2022. Kurátorem výstavy je Lukáš Bártl.
12. 5. – 13. 6. 2022
LUKÁŠ PROKŮPEK: PROMĚNY NOCI
Proměny noci jsou výběrem fotografií z posledních dvou let. Les a měsíční světlo, toť vše, co autora dle jeho slov „vždy jednou za měsíc láká v noci ven a do lesů, těšit se prapodivnou hrou světel a stínů tohoto neskutečného světa“. Výstava potrvá do 13.6. 2022.
6. 4. – 6. 5. 2022
JIŘÍ FOLTÝN: UPRAVENÉ KRAJINY
Jiří Foltýn (1951) je moravský fotograf a grafik. Fotografií se zabývá od roku 1973. Za jeho zásadní období lze označit léta 1977 až 1992. V této době vznikly cykly a soubory fotografií Příhody s lanem, Zátiší, Malované objekty a Upravené krajiny. Pomocí umělých zásahů do negativů i pozitivů, manipulacemi během dlouhých a dvojnásobných expozic měnil význam obrazové výpovědi a zaváděl prvek času do statického záběru. Ve Fotografické galerii Fiducia bude vystaven kompletní soubor Upravené krajiny.
2. 3. – 1. 4. 2022
JAN PIKOUS: HORIZONT ILUZÍ
Jan Pikous (1929–2017) se v 60. letech zapojil do proudu české strukturální a imaginativní fotografie, ale jeho dílo začíná být doceňováno až zpětně, i v souvislosti s rostoucím zájmem o někdejší Studio výtvarné fotografie v Liberci. Povzbuzením pro něj přirozeně byla situace, v jaké se fotografie nacházela v 60. letech, kdy se svou tvorbou začínal. Pozorně vnímal, že fotografové jako Emila Medková, Čestmír Krátký nebo Karel Kuklík už svoje snímky vystavují jako díla plně rovnocenná s abstraktními malbami a grafikami svých vrstevníků. Zvláště tam, kde se podkladem pro fotografický záběr stávaly fantaskně prokreslené struktury zdí, rezivějících kovů nebo třeba trouchnivějícího dřeva, se už právem dalo mluvit o samostatném oboru výtvarného umění. Jan Pikous se nijak nezdráhal využít všeho, co pro něj z těchto proudů bylo zajímavé, ale rozhodující pro něj zůstávala představa, ke které mířil. A kdybychom snad chtěli jedním slovem pojmenovat, co jeho fotografie při vší různorodosti zvolených postupů spojuje, možná by se nabízelo slovo „přísvit“. Není překvapivé, že Pikous byl po celý život náruživý pěší poutník. Všechny ty imaginární krajiny a přeludné horizonty na jeho snímcích byly možná jen snahou přiblížit se tomu, jak neskutečná umí být krajina, když ji dokážeme ve skutečnosti uvidět. Výstavu připravili Šimon Pikous a Jaromír Typlt.
26. 1.- 2. 3. 2022
LIBOR FOJTÍK: TREMPOVÉ
Soubor Trempové vznikl jako pocta všem, kdo jsou nebo byli a zůstali mladí, měli toulavé boty a táhlo je to pod širák. Ať už si říkali trempové, woodcrafteři, vandráci, čundráci, kovbojové, indiáni nebo si časem na své chaty pověsili satelit, všichni se stali součástí téměř výhradního českého a slovenského fenoménu trampingu, který je považován za naši největší subkulturu.
Kurátor Tomáš Pospěch.
STANISLAV KOLÍBAL, JAN SVOBODA: KŘEHKÁ STABILITA
Dva světy výrazných osobností – Jana Svobody a Stanislava Kolíbala se na čas protnuly v počáteční atmosféře dusného období nástupu normalizace. Oba ve své tvorbě hledají vlastní cestu zobrazení světa prostřednictvím redukce vztahů často obyčejných věcí, kdy výraz odhmotnění může poukázat na jeho skrytý duchovní obsah.
Kurátor: Jiří Šigut.
TEREZA KABŮRKOVÁ, ONDŘEJ MALEČEK: FURT ROMANTICKY
Tvorba fotografky Terezy Kabůrkové (*1980) a malíře Ondřeje Malečka (*1977) se protíná na základě jejich společného vztahu k tajemstvím živého. Stromy, květiny, lastury, drahé i všední kameny, hrušky či švestky Tereza komponuje do pevně konstruovaného prostoru zátiší, Ondřej je nechává vznášet se v orámovaných barevných plochách. Původní význam zátiší Natura morte (Mrtvá příroda) i v případě našich autorů přináší paradox – semena schovaná v temnotě čekají na svou naději. Kurátor Jan Freiberg.
do 17. 8. 2021
Michaela Karásek Čejková, Lucie Králíková, (Efemér): Santa Casa
Výběr fotografií vychází z knižního projektu Svátosti, který propojuje poetické deníkové záznamy zahradní architektky a výtvarnice Lucie Králíkové s fotografiemi Michaely Karásek Čejkové. Hlavním tématem jak textu, tak snímků, jsou rostliny a s nimi spojené křesťanské slavnosti a obřady, vinoucí se rokem. Ve Fotografické galerii Fiducia bude prezentována část projektu instalací přímo pro prostor galerie: Odkaz k poutnímu místu, Loretě. Smyslem projektu Svátosti je hledání původních zvyků spojených se zemí, krajinou a její spiritualitou a nabídka jejich nového porozumění a osvojení v současné době konzumu a ekologické krize. Kurátorka: Lucia L. Fišerová. Výstava potrvá do 17. 8. 2021.
do 16. 6. 2021
Hra na čtvrtého: Pacina, Prekop, Stano, (Fárová)
Projekt „Hra na čtvrtého” tří studentů FAMU – později významných československých fotografů Michala Paciny, Ruda Prekopa a Tona Stana – byl poprvé vystaven v roce 1986 v pražské Fotochemě. Princip této výstavy byl ve fotografii zcela nový. Oním „čtvrtým“ je divák. Má dotvářet, co mu autoři nabídli. Ze zvláštně pojatých třetin těla je nutno sestavit postavu. Každou jednotlivou část těla fotografoval jeden autor: Michal Pacina hlavu, Rudo Prekop trup a Tono Stano nohy. Pro výstavu kompletovala postavy (zastupovala diváka) kunsthistorička Anna Fárová.
do konce ledna 2021
Elsa Rauerová / FLOORDROBE CEREMONY
ve Fotografické galerii Fiducia
Soubor Floordrobe Ceremony vychází z autorčiny obsese z oblečení. Musí je neustále shromažďovat a nedovede se jej vzdát. Fotografiemi autoaktů a zároveň textilních skulptur se vyrovnává s touto situací. Čím více variant, textilních protetik se podaří člověku nastřádat, tím větší je jeho domnělá moc nad vlastní identitou. S postupujícím úsilím o stále aktuálnější seberealizaci skrze textil a s touhou po nezměrné variabilitě přichází přehlcení. Fotografický soubor nezachycuje inscenace, ale performativní vyjádření, které staví na osobním vztahu k odívání. kurátorka výstavy: Lucia L. Fišerová.
Fotografická galerie Fiducia
do 3. listopadu 2020
Miloslav Stibor / 15 fotografií pro Henryho Millera
Miloslav Stibor (1927–2011) byl významný český fotograf a vysokoškolský pedagog. V 60. a 70. letech 20. století, jež patří k jeho nejvýraznějšímu tvůrčímu období, vytvářel zejména řadu na svou dobu převratných fotografických aktů a prostých krajinářských záběrů. Byl držitelem prestižního ocenění MFIAP, které uděluje Mezinárodní federace umělecké fotografie. „Tvorba Miloslava Stibora je pro mne spjata především s jeho ranými akty z šedesátých let. Zcela osové místo mezi nimi pak zaujímá 15 fotografií pro Henryho Millera. S odstupem let je zřejmé, že tento pozoruhodný cyklus aktů dedikovaný americko-francouzskému spisovateli Henrymu Millerovi, má výrazné místo v kontextu české fotografie. Jím Miloslav Stibor korunuje, uzavírá a současně také opouští jednu z cest, kterou byla dlouhá léta prošlapávána historie českého aktu.“ Z textu Tomáše Pospěcha.
Pořádáme ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc, výstavu připravila a uvede Štěpánka Bieleszová.
Fotografická galerie Fiducia
do 6. října 2020
Lenka L. Lukačevičová / (Ne)rozhodující okamžiky
ve Fotografické galerii Fiducia
Výstava pojmenovaná (Ne)rozhodující okamžiky se zabývá zkoumáním ikonického pojmu „rozhodující okamžik / decesive moment“, ten popisuje neopakovatelný moment, kterého dosáhneme stisknutím spouště ve správný čas. Autorčina stisknutí spouště naopak zobrazují banální každodenní situace, které prožívá jako umělkyně, matka. Jsou na pomezí záznamu performance a dokumentárního záznamu, jež jsou prezentovány pomocí klasických dataprojektorů v krátkých intervalech, tak jak jsou dnes vytvářeny příběhy na instagramu či jiných sociálních sítích. Na výstavě ve Fotografické galerii Fiducia bude představen i aktuálně vydaný katalog k tomuto projektu.Lenka L. Lukačovičová (1987, Trnava) se věnuje zejména konceptuální fotografii. Vystudovala kulturologii na Konstantinově univerzitě v Nitře a fotografii na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Od roku 2014 je na Katedře fotografie a nových médií VŠVU doktorandkou.
Galerie Dole
14. 4. 2025 – 23. 5. 2025
Natalie Teperová je absolventkou bakalářského studia v Ateliéru malby 3 na FAVU VUT v Brně. Témata, kterými se ve své tvorbě aktuálně zabývá, lze jejími vlastními slovy shrnout takto: „Ženství ve své celistvosti, cykličnost, tělesnost a senzuální zkušenost propojenosti s přírodou.“ Pohybuje se přitom mezi figurální malbou a dekonstruktivními instalacemi na pomezí malby, koláže a asambláže. Stěžejní je pro ni především fyzický prožitek procesu vznikání samotné malby. Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek.
24. 2. 2025 – 4. 4. 2025
DÁVID ČERŤANSKÝ: WHERE THE MAPS BURN
Slovenský umělec Dávid Čerťanský (*1998) se výstavou v Galerii Dole poprvé samostatně představuje ostravskému publiku. Absolvent malířského ateliéru IV Marka Meduny a Petra Duba na pražské AVU často využívá barvu k zachycení psychického rozpoložení postav nebo k vyjádření ambivalentních nálad spojených se zobrazeným prostředím či situací. Soustředí se přitom na introvertní a často statické mikropříběhy plné vnitřního napětí. Zatímco dřív pracoval s motivem obrazu v obraze, ve své aktuální sérii, v níž se často objevuje motiv svitku či ohořelé mapy, tento způsob práce začíná zvolna opouštět. Změnou zabarvení a také akcentací motivu plynutí času míří k symbolickému komentáři o mnohosti individuálních perspektiv nazírání světa a jejich akceptované oprávněnosti. Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek.
13. 1. 2025 – 19. 2. 2025
VÁCLAV BUCHTELÍK: „AŽ PŘÍLIŠ MOJE SRDCE MAKÁ“
V ostravské galerii Dole představí své obrazy a objekty výrazný mladý malíř Václav Buchtelík, jehož osobitý výtvarný jazyk si již získal renomé na ostravské i republikové výtvarné scéně. Prací s osobní imagerií, která – přetavená do malby – získává obecnější možnosti výkladu, zasahuje několik generací diváků. Jeho nejnovější cyklus obrazů je inspirován vztahem. Vztahem muže a ženy. Vztahem dvou lidí s jejich danostmi, očekáváními, limity komunikace i duchovními přesahy. Autor řeší toto téma vitálně a zároveň výtvarně. Kurátorem výstavy je Daniel Balabán.
25. 11. 2024 – 8. 1. 2025
ANTONIE ZICHOVÁ: DĚLÁM TO JINAK, NEŽ SI OBVYKLE PŘEDSTAVUJU
Antonie Zichová (*1998) je studentkou malby na UMPRUM v Praze. Nepracuje pouze s malbou, ale i s kresbou a ilustrací. Věnuje se také módě. Její obrazy jsou typické svou výraznou barevností. Ráda pracuje s kombinací figurálních perspektiv a měřítek tak, aby výsledné náměty, v nichž se mísí v jakési surreální nadsázce každodennost se sexuálními narážkami, dokázaly působit provokativně. Kurátorem výstavy je Martin Dostál.
14. 10. 2024 – 20. 11. 2024
KATEŘINA ADAMOVÁ: SRDCE & ZVÍŘE
Malířka Kateřina Adamová připravuje spolu s kurátorem Petrem Vaňousem pro prostory Galerie Dole výběr děl z let 2022–2024 ze široce založeného cyklu prací s názvem SRDCE & ZVÍŘE. Výrazná absolventka Ateliéru Kresby prof. Jitky Svobodové na pražské AVU se společně např. s Danou Sahánkovou, Jakubem Janovských, Nikolou Čulíkem nebo Michaelou Vélovou Maupicovou zařadila mezi autory a autorky mladé generace, kteří pro současnou uměleckou scénu rehabilitovali a aktualizovali médium kresby jako svébytné výrazové médium. Na české umělecké scéně se etablovala dvěma důležitými samostatným výstavami – projektem TVOR (v rámci výstavního cyklu START-UP, Galerie hlavního města Prahy, 2013) a výstavou SIMULACE (Galerie Václava Špály, Praha, 2019).
26. 8. 2024 – 8. 10. 2024
DAGMAR ŠUBRTOVÁ: PROBÍHAJÍCÍ DĚJ PROMĚNY
Lidská existence je svázána s přítomností ostatních bytostí, učíme se schopnosti, jak se udržet ve světě a tříbit naše smyslové orgány pro vnímání reality. Pochopení něčeho, co se nám zdá cizí, ošklivé, povědomé a co zrcadlí naši identitu. Měníme se v každém okamžiku a měníme také své okolí. Je důležité neztratit význam důležitosti našich životů a vliv jedince na větší celek.
Na výstavě jsou prezentovány objekty a obrazy v procesu proměny. Barvy a nasbírané vzorky z kladenských hald se mění, my je měníme – svou přítomností, vydechovaným dechem, mění je prostory galerie. Výstava se uskutečňuje ve spolupráci s Ostravským muzeem. Výstava potrvá do 8.10. 2024. Kurátorkou výstavy je Markéta Vlčková.
15. 7. 2024 – 21. 8. 2024
SAMUEL KOLLÁRIK: ATLASOVA NEMOC
Samuel Kollárik (* 1992) absolvoval v roce 2021 na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Malba IV. Ve svých obrazech s komickým až karikaturním nádechem tematizuje archetyp mužské maskulinity. Zkoumá, jak se profiluje v různých subkulturách (skinheads, skaters). V cyklu obrazů pro výstavu v Galerii Dole pracuje s metaforou titána Atlase. Název výstavy odkazuje k románu Ayn Randové Atlasova vzpoura, jehož ústředním tématem je otázka, co se stane, když se Atlas vzbouří a svět, který nese na svých bedrech, najednou odhodí?
Samuel Kollárik do svých obrazů dokáže vedle vtipné nadsázky vkomponovat i vážnější tóny problematizující konstrukci genderových rolí. Zkoumá, zda jsou schopny absorbovat další významové fasety a zároveň i to, zda mohou eliminovat některé ze svých typických znaků, například sílu. Výstava potrvá do 21. 8. 2024. Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek.
27. 5. 2024 – 30. 06. 2024
Výstava Ateliéru mal+by Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě v Galerii Dole v Ostravě počítá s prohlubováním zájmu o tvorbu studentských uměleckých týmů v procesu vzdělávání a o tvorbu jednotlivců, jejichž umělecké přístupy se už objevují a prosazují v rámci rozmanité umělecké scény. Záměrem výstavy je vychylovat pozornost od malířského obrazu ke způsobu jeho utváření a vyzdvihnout citlivost k materiálu a tvořivému procesu. Název výstavy Painting 15+ volně asociuje smysl pro kolektivní vtip a problematiku cenzury a také si klade otázky týkající se rozšiřování možností malířského média do budoucnosti. Kurátoři: Klaudia Kosziba a Dominik Hlinka.
18. 4. 2024 – 22. 5. 2024
Můžeme změnit způsob, jakým se vzájemně hodnotíme a kritizujeme? Jak se v současnosti projevují mezigenerační rozdíly a odtažitost v rámci rodiny? A v jakých ohledech přemýšlení společnosti o postavení žen zůstává stále ve starých, vyjetých kolejích? Všechny tyto – na první pohled možná nesouvisející otázky – si klade Natalie Perkof, která se uměleckými prostředky pokouší hledat cesty, jak k nim přistoupit. Jedním z rozhodnutí, ke kterému dospěla, je, že k realizaci takovéhoto úkolu potřebuje mimo jiné spolupráci se svými ženskými příbuznými, které k výstavě Still Life přizvala. Originální propojení tří rovin (hodnocení a kritika, propasti mezi generacemi a přístup k ženám) vytváří z výstavy Natalie Perkof & Eleny Nové, Marie Pěrkové a Evy Obršlíkové Procházkové počin, který nenabízí jen umělecký zážitek. Za mnohem důležitější lze považovat způsob, jakým otevírá dveře k našim osobním třináctým komnatám. Kurátorka: Silvie Šeborová. Výstava potrvá do 22. 5. 2024.
4. 3. 2024 – 11. 4. 2024
JAKUB ČUŠKA: DREAMS ARE BIGGER
V tvorbě olomouckého malíře Jakuba Čušky (*1989) dominuje procesuálnost v nakládání s médiem malby. Důležitou roli přitom hraje náhoda a improvizace. Ačkoli se na obrazech často objevuje lidská figura, nejde primárně o ni samotnou. Autor ji pojímá spíše jako znak či symbol, jehož prostřednictvím může uvažovat o situaci člověka v současném světě. Stejně dobře se ale dá využít pro introspektivní meditaci. Patrné je to především na akvarelech, které Jakub Čuška vnímá jako své osobité deníkové záznamy. Absolvent ateliéru Malba 4 na Akademii výtvarných umění v Praze (2020) v Galerii Dole představí obě polohy své tvorby. Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek. Výstava potrvá do 11. 4. 2024.
24. 1. 2024 – 22. 2. 2024
BARBORA MIKUDOVÁ – MARTIN KUBICA: DOTÝKANÉ OBRAZY
Setkání malířky Barbory Mikudové a sochaře Martina Kubici patří na první pohled spíše do kategorie náhodných, následujících příklad šicího stroje a deštníku, jež se setkaly na pitevním stole. V přístupu obou autorů lze skutečně nalézt více odlišností než pojítek. Přesto již podruhé v krátké době vstupují do téže řeky a po společné výstavě v pražské The Chemistry Gallery se pokoušejí zkřížit svůj umělecký genofond i v domovské Ostravě. Motivací je jim nejen upřímná snaha o dialog a odmítnutí klauzury jednoho média, ale i zájem o prostor, ať už fyzický nebo mentální, reálný nebo fiktivní. Výsledkem je spolupráce, v níž se instalace Martina Kubici stávají rozšířeným polem hyperrealistických maleb Barbory Mikudové, přičemž stejně jako není jisté, kde v jejich pojetí končí skutečný rám obrazu, není jisté ani to, zdali se spokojí s hranicemi galerie a nebudou expandovat i do přilehlých prostor. Kurátorem výstavy je Tomáš Knoflíček.
Výstava potrvá do 22. 2. 2024.
7. 12. 2023
ROEL VAN DER LINDEN: NENÍ TŘEBA VŠE KOMPLIKOVAT, LECCOS SE ZAŠMODRCHÁ SAMO OD SEBE
Holanďan Roel Jeroen van der Linden (nar. 1982) je malíř, který dlouhodobě žije v České republice. Staleté kořeny jeho rodiny jsou však, v tehdy koloniální, Indonésii. Malířství je pro něj otevřené pole pro různé obrazové strategie, k čemuž má ovšem také perfektní řemeslné dispozice. Ty se stejně dobře vypořádají s hladkou realistickou malbou jako s různými fázemi abstrakce. Tendují přitom k symbolickému či postsurrealistickému vyznění a také k postkonceptuálním zásahům. Kurátorem výstavy je Martin Dostál.
6. 11. 2023 – 5. 12. 2023
ANNEMARI VARDANYAN: TVÁŘÍ V TVÁŘ
Zásadní roli v popisně narativních obrazech Annemari Vardanyan hraje vztah figury a místa. Akcent na bytový interiér, na způsob jeho improvizovaného zařízení, na přesnou autenticitu výplňových prvků (okna, dveře) a na materialitu jeho povrchů (parkety, dlaždice, tapety), v sobě skrývá princip „odcizení“. Podprahově, prostřednictvím citlivě volených lidských gest a věcných atributů, autorka na svém vlastním příkladu sděluje osud běženců a emigrantů, spojený s opuštěním vlasti, kulturním vykořeněním a nutností žít v odlišném civilizačním prostředí (zde střední Evropy), jež je přes všechny snahy pociťován jako jakési provizorium, v němž tiká, jako ve spáncích, zneklidňující dočasnost a v němž neustále přetrvávají obavy o geopolitický vývoj a nestabilitu ve své vzdálené rodné zemi. Annemari Vardanyan (nar. 1994 v Jerevanu v Arménii) se v roce 2020 stala finalistkou Ceny Kritiky pro mladou malbu s přesahy. S pracemi autorky jsme se mohli setkat například na projektech Sokolovský zázrak (kostel sv. Antonína Paduánského, Sokolov, 2018), No Drama (Pražský dům, Brusel, 2021, samostatně vystavovala v pražské Galerii Vyšehrad nebo v Los Angeles v Lowel Ryan Projects. Kurátor Petr Vaňous.
5. 9. 2023 – 31. 10. 2023
DOMINIK HLINKA: ODPOČINUTÍ
Ve své aktuální malířské tvorbě, kterou představí na výstavě v Galerii Dole, se Dominik Hlinka pozastavuje nad napětím mezí zvýšenou pozorností, kterou věnujeme strojům, a tím, jak se těmto strojům zároveň (p)oddáváme. Symbolickým zástupcem tohoto rozporu je na Hlinkových obrazech nabouraný automobil Tesla. Jeho prostřednictvím prozkoumává okamžik, v němž sebekontrolu slastně i nesnesitelně ztrácíme a ke kterému se paradoxně nutkavě toužíme přiblížit. Rozpor mezi našimi očekáváními a vzrůstající soustavnou kontrolou vnímá jako zásadní konflikt dneška. Dominik Hlinka (*1989) je absolventem VŠVU Bratislava (2014 ateliér malby, vedoucí ateliéru doc. Mgr. Art. Klaudia Kosziba, ArtD). V roce 2021 na VŠVU dokončil své doktorské studium. V Ostravě vystavuje poprvé. Výstava potrvá do 31. 10. 2023
17. 7. 2023 – 30. 8. 2023
MATĚJ FRANK: DOLŮ
Výstava Dolů připravená pro Galerii Dole představí Frankovy experimenty s kresbou vytvářenou pomocí netypických prostředků. Autor na výstavě představí sérii velkoformátových propalovaných kreseb na ručně vyráběném papíru nebo kreseb litinou.
V centru Frankova dlouhodobého zájmu jsou jak záznamy lidské přítomnosti, tak záznamy situací, míst a času. Obě dvě linie – konkrétní i abstraktní – se budou ve výstavě prolínat. Ač to nemusí být na první pohled patrné, díky použití jednoduchých, syrových materiálů a odkazů k lidskému tělu i času, se kresby přímo vztahují k současnosti.
5. 6. 2023 – 4. 7. 2023
AM1: A6
Výstava ateliéru Malířství 1 z brněnské FaVU VUT (pedagogové doc. MgA. Vasil Artamonov a MgA. Marie Štindlová) reprezentuje jak jednotlivé aktérstvo, tak ateliér jako celek. Kromě dialogu jednotlivých malířek a malířů vyzdvihuje taky důležitost komunikace formy a obsahu. Výstava tak nepřímo poukazuje na podstatu hmoty, potažmo řemeslného přístupu k malbě, jakožto k základnímu stavebnímu kameni pro realizaci ideálů, proměnu konceptu ve skutečnost. Text Bára Bažantová a Marie Štindlová. Kurátoři Vasil Artamonov, Marie Štindlová. Výstava potrvá do 4. 7. 2023.
19. 4. 2023 – 31. 5. 2023
TOMÁŠ KUREČKA: ÚDOLÍ
Tomáš Kurečka (*1994 ve Frýdku-Místku) absolvoval pražskou AVU v roce 2020 v Intermediálním ateliéru Mileny Dopitové (ještě před tím ale krátce prošel ateliérem Jiřího Surůvky na Fakultě umění Ostravské univerzity a také ateliéry Milana Knížáka a Jiřího Sopka na AVU). Ve své aktuální ostravské prezentaci odkazuje na nejrůznější dobové a historické souvislosti zobrazování. Prostřednictvím kreseb, objektů a jejich konstelací hledá cestu k tomu, jak pro vnímání otevřít „svět pod světem“. Pracuje přitom se symbolikou rituálů, tematizací metamorfózy, ale i s motivy marnosti a pomíjivosti (vanitas). Jejich prostřednictvím se dotýká aktuálních témat, jakými jsou identita, proměna, morálka, sexualita, ale i romantika provázaná se smutkem.
Kurátor Martin Mikolášek. Výstava potrvá do 31. 5. 2023.
27. 2. 2023 – 12. 4. 2023
ESTER KNAPOVÁ: ZIMNÍ SPÁČI
Malířka Ester Knapová (*1993) absolvovala pražskou AVU (ateliér prof. Vl. Skrepla).
Dominantní téma jejích kreseb a obrazů je úzce svázáno s tematizací paměti a
vzpomínek a selektivně-erozivního působení času. Barvu a světlo využívá
koloristickým způsobem nejen jako nástroje k malířskému vyjádření smyslových
kvalit, ale i jako významové akcenty, které fakticky i symbolicky naplňují a podtrhují
její autorskou výpověď. Výstava potrvá do 12. 4. 2023.
23. 1. 2023 – 22. 2. 2023
JAKUB RUŽINSKÝ: HALFWAY TO NOWHERE / NA PŮLCESTĚ NIKAM
Z Košic pocházející malíř Jakub Ružinský (*1996) aktuálně dokončuje své studia malby na Fakultě umění Ostravské univerzity u prof. Daniela Balabána. Ve své tvorbě vědomě využívá vizuální narativy středověké estetiky. Zajímá se o její formální i obsahový synkretismus mísící křesťanskou spiritualitu, mystické vize a hermetismus s magií. V původním obsahovém zacílení a formální výstavbě středověké malby přitom nachází široké pole možností pro artikulaci současných témat a pro polemiku s modernistickou racionalitou, která „nás dovedla tam, kde jsme dnes“. (J. R.). Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek.
12. 12. 2022 – 18. 1. 2023
NIKOLA KOPP LOURKOVÁ – LIMBO
Malířka Nikola Kopp Lourková (1996) představí své poslední obrazy, které od abstraktních kompozic s výrazným gestickým akcentem tendují k metafyzické figurální naraci. Bezpochyby jde o aktuální nahlédnutí do překvapivých proměn současné malby, která vpouští do svého hájemství stylizovanou postavu či postavy, aniž by si autoři a autorky lámali hlavu se stylistickou disciplínou. Autorka studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Jiřího Davida, studia pak zakončila na témže ústavu v ateliéru Jiřího Černického. V Ostravě se představí vůbec poprvé.
24. 10. 2022 – 23. 11. 2022
TADEÁŠ KOTRBA – ROZLOMENÝ ČAS
Obrazy Tadeáše Kotrby (*1986) působí malířský úsporně a tematicky soustředěně. V poslední době v nich autor intenzivně propojuje svůj rukopis s odkazy na tvorbu svého otce, předčasně zesnulého sochaře Mária Kotrby. Na klížených lněných plátnech akcentuje plošnou monochromii, kterou sporadicky doplňuje barevnými akcenty. Kresby andělů a démonů, citlivě přenesené na plátno pomocí šablon a scelující obrazovou kompozici, jsou citacemi otcových sochařsky cítěných kreseb. Výstava potrvá do 23. 11. Kurátor: Martin Mikolášek.
12. 9. 2022 – 12. 10. 2022
ONDŘEJ KOTRČ: VICTIM OF DESTINY
„Ty věci vypadají happy, nevinně, cute, nice, barevný světýlko. Ok, ale není to tak pěkný, jak se zdá. Je to trochu složitější. Skrývá se v tom vypointovaný real, protože jak to děláš every day, realita se v tom nutně promítne.“ Tvorbu Ondřeje Kotrče charakterizuje procesuální přístup, technická variabilita a kombinace různých materiálů, ze kterých vytváří objekty a instalace. Výstava potrvá do 12. 10. 2022. Kurátorka Katarína Klusová.
1. 8. 2022 – 6. 9. 2022
MARTA GRUBER – ÚTOČIŠTĚ
Výstava Útočiště představuje průřez poslední malířskou tvorbou Marty Gruber (Zechové). Zahrnuje obrazy z období od diplomového ročníku a absolutoria školy po současnost. Autorka ve své práci tematizuje vztah ke krajině jako k rámci, v němž jsou podstatné především „události“. Každý pobyt mimo město je spojen s řetězícími se zážitky (včetně opakujících se pobytových rituálů), které se stávají malířskými náměty. Horské chaty, strmé svahy, zasněžené pláně, lyžaři a turisté promlouvají o dočasných útočištích lidských bytostí, které prchají z měst, aby v sobě obrodily smysl pro opuštěná místa odlehlá od lidské civilizace. Místa, jež je dobré navštěvovat sám nebo pouze s těmi nejbližšími. Jsou to malířské deklarace „útočišť“, kde se člověk klidní a znovu-formátuje do citlivé bytosti napojené na to, co se zdá být zapomenuto, co však je ve skutečnosti nejpodstatnější – přímý a vědomý kontakt s konkrétním prostorem a časem. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.
Marta Gruber (1989) v letech 2004–2008 absolvovala Střední školu průmyslovou a uměleckou v Opavě, v roce 2011 získala bakalářský titul na Fakultě umění Ostravské univerzity a v roce 2013 magisterský titul na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity (obor Učitelství výtvarné výchovy pro SŠ a ZUŠ. V letech 2014–2020 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér Kresby, škola Jiřího Petrboka). V letech 2016–2017 pobývala v rámci AVU na stáži v Ateliéru Malba I, škola Roberta Šalandy.
20. 6. 2022 – 26. 7. 2022
HLUBOKO DOLE
Výstava Hluboko dole je založena na jednoduchém principu: vystavují jen studenti, studentky a pedagogové, kteří byli schopni do dané lhůty vybrat a donést na určené místo dílo své a svého hosta, kterého si mohli volně vybrat. Seznam účastníků výstavy tak zůstává do posledního okamžiku otevřený.
12. 5. 2022 – 15. 6. 2022
MONIKA ŽÁKOVÁ: SOFT LOGIC
Ve svých aktuálních realizacích Monika Žáková (*1987, v roce 2012 absolvovala malířský ateliér prof. Jiřího Sopka na pražské AVU) balancuje na tenké hranici mezi malířskou monochromií a velmi mělkým plošným reliéfem. Pracuje s plátnem jako s autonomní sebereferenční entitou nesoucí reziduální stopy toho, jak s ním autorka estetizujícím gestem manipulovala prostřednictvím skládání, překládání a ohýbání. Výsledkem je plošně zvlněný obraz s jemně nastříknutým barevným nádechem, měkce akcentujícím reverzibilitu světla a stínu. Kurátor Martin Mikolášek. Výstava potrvá do 15. 6. 2022.
14. 3. 2022 – 26. 4. 2022
KLAUDIE HLAVATÁ: VEZMU SI Z TEBE KAŽDÝ DEN TROCHU
V sérii obrazů, které Klaudie Hlavatá (*1992; ateliér Vl. Skrepla na AVU absolvovala 2018) představí v Galerii Dole, vychází ze svého dlouhodobého zájmu o strukturu lidské mysli a stopy paměti. Věnuje se vizuálnímu vyjádření imaginace místa a schopnosti přetvářet svět tak, aby se v něm člověk mohl cítit bezpečně. Pracuje s principem digitální a klasické koláže. Kresebné záznamy, momenty, vzpomínky a fragmenty fotografií z vlastního dětství, fixované na plexisklovém podkladu, se opakují, navzájem se vrství, překrývají a prolínají tak, že získávají na sugestivní plasticitě. Kurátor: Martin Mikolášek.
28. 2.- 10. 3. 2022
JAN VLČEK: POLOČAS ROZPADU
Duše a světlo, smrt a temnota, cesta a kruh, strach a naděje – témata, která provázejí tvorbu mladého vizuálního umělce Jana Vlčka už od začátku jeho studií na Slezské univerzitě. V posledních pěti letech se posluchač oboru Audiovizuální tvorba věnuje především glitch artu, světelným a multimediálním instalacím. Práce s chybou, ať už digitální či „analogovou“, v jeho tvorbě není jen technickou machou, ale výtvarnou reflexí naší civilizace, zhmotněním rozpadu tradičních hodnot, vztahů, odtržení duše od těla, člověka od přírody v současném přetechnizovaném, perfekcionistickém a sterilním světě.
Kurátorka Monika Horsáková.
10. 1. – 3. 3. 2022
ALEŠ HUDEČEK: VYPRAVĚČKA PŘÍBĚHŮ
V Galerii Dole na začátku roku 2022 představí své akvarely z poslední doby ostravský umělec Aleš Hudeček (*1973). Zůstává v nich nadále věrný (podobně jako v obrazech prezentovaných současně v Galerii současné malby v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě) svému typickému způsobu vyjadřování, v němž tematizuje malířskou narativitu prostřednictvím inscenací lidských figur a neživých atributů v paradoxních, nepatřičných, a přesto poeticky působících situacích a konstelacích.
Kurátor Martin Mikolášek.
do 6.1. 2022
KAROLÍNA NETOLICKÁ: TMA, SVĚTLO, HRANICE
Kreslířka Karolína Netolická tvoří suchými pastely svůj svět, v němž hraje důležitou roli světlo a tma. A také hranice, která je podle malířky paradoxním elementem, který spojuje jinakosti tím, že je odděluje. Je otázkou, zda Karolínina tvorba signalizuje také širší rozpoložení a chápání světa nejmladší artistní generace. Nebo je tento obrazový modul, tvořený tolika kresebnými tahy, výlučný?
Kurátor: Martin Dostál.
do 1.12. 2021
GABRIELA SLANINKOVÁ: TOUCH-PAD SITUATION
Výstava nedávné absolventky ateliéru Kresby na pražské Akademii výtvarných umění. Její ryze figurativní malířský projev rezonuje od počátku s generačním naladěním, i proto se na jejích obrazech často vyskytují vedle autoportrétu postavy vrstevníků v různých vztazích a interakčních konstelacích. Ostravská výstava svým názvem odkazuje k fenoménu dotyku a dotýkání v jeho nejednoznačnosti a významovém rozptylu. Každý obraz lze vnímat do jisté míry jako „autoportrét v rozšířeném poli“, podobiznu osobního pocitu, reflexi nepojmenovatelného rysu zkušenosti, která je i není sdělitelná, a proto přenosná.Kurátor výstavy Petr Vaňous. Výstava potrvá do 1. 12. 2021.
Sofie Švejdová: Bless the fire
Sofie Švejdová (*1990), absolvovala pražskou UMPRUM, ateliér malby Stanislava Diviše a Jiřího Černického. V poslední době je pro ni stále typičtější expresivně pojatý rukopis, v němž mísí abstraktní tvarosloví s mimetickými ozvuky pojatými někdy s notnou dávkou ironického odstupu a jindy zas s přiznaným hlubokým vnitřním zaujetím. Exaltovaně nanášené barvy se v plochách, vrstvách a pastách kříží a sráží stejně jako použité motivy a symboly. Obojí pak dodává celému vyznění na nejednoznačné enigmatické přitažlivosti. Výstava potrvá do 16. června. Kurátorem je Martin Mikolášek.
do konce ledna 2021
Vladimír Houdek / HMOTA A TĚLO
v galerii Dole
Výstava výrazného představitele současné mladší malířské generace. Kvůli epidemiologickým opatřením se koná bez vernisáže.
„Krása sama o sobě by měla být v něčem plná tenze,“ říká v jednom z rozhovorů výrazná osobnost mladé malby Vladimír Houdek. Soustředěně a systematicky přitom prozkoumává možnosti, které mu práce s barevnou hmotou a jejím mnohonásobným vrstvením nabízí. Velkým inspiračním zdrojem pro malované koláže a obrazy jsou mu dějiny modernismu – od futurismu přes kubismus a artificialismus až k brutalismu. Akcentuje v nich nejen geometricko-technicistní tvarosloví a jeho formalistní vyznění, ale i podstatné ukotvení v materiálu, jehož formováním (nanášením, hnětením či narušováním) a osobitým barevným laděním vyvstává skrze napětí mezi čistotou formy a enigmatickým obsahem konečný smysl jeho díla.
do 9. prosince 2020
Výstava Martina Smutná / Unavená
Martina Smutná (AVU Praha – J. Sopko, Vl. Skrepl, abs. 2015, v současné době doktorandka tamtéž) se ve svých obrazech z poslední doby zabývá tématem rodiny a rodinných vazeb. Část vystavených obrazů je ostatně spojena s projektem Nejen nukleární rodina iniciovaným Společností Jindřicha Chalupeckého. K tématu rodiny a rodinných pout ji přitahuje prožívaná ambivalence rodinného propojení, které na jedné straně konstituuje osobnost, na straně druhé ale vytváří pouta – nejen genetická, ale i fyzická a emocionální –, jež mohou vyčerpávat až k únavě, která může být přeneseně vnímána i jako únava ze společenských rolí.
Galerie Dole
do 8. října 2020
Výstava Jozef Mrva / Convoluted Hub Network
v Galerii Dole
Jozef Mrva se dlouhodobě zabývá prostorem jakožto matematickou veličinou, kterou zkoumal pomocí teorie uzlů a topologie. Ve svém posledním projektu Convoluted Hub Network se obrací víc na zem a svoji pozornost zaměřuje k světu logistiky a přepravy, jež vidí jako jeden z gordických uzlů tvořících předivo současného světa. Vychází z materiálů, nákresů a propriet, z nichž staví spekulativní pokroucenou síť, kde zboží nepřichází včas. Jozef Mrva dokončuje doktorské studium na FaVU VUT v Brně, žije a tvoří v Praze.