Aktuální výstavy

Fotografická galerie Fiducia

8. 9. – 14. 10. 2022

PAVEL VAVROUŠEK: NOVÁ SEDLICA

Pavel Vavroušek fotografoval v letech 1971–1981 Novou Sedlici, nejvýchodnější vesnici tehdejšího Československa. Snažil se zachytit jeden z posledních ostrovů venkovské pospolitosti, kde lidé žili tradičním stylem života, jen minimálně se lišícím od života svých předků, a v neustálém vyjednávání s přírodou. Pracovali s hospodářskými zvířaty a jejich čas se odvíjel v rytmu střídajících se ročních dob a pravoslavných svátků. Fotografoval v prostředí ještě nezasaženém unifikující globalizací. Vybíral si to mizející, ohrožené, a zachytil je, dokud ještě bylo. Poslední vesnici. Další čtyři desetiletí tyto fotografie ležely v archivu. Kurátor Tomáš Pospěch.

14. 6. – 29. 7. 2022

TEREZIE FOLDYNOVÁ: V ZAHRADĚ DŮM, V TOM DOMĚ STŮL

Terezie Foldynová (*1985) ve své předchozí volné tvorbě vedla dialog s imaginativním uměním, pracovala s drastickými zásahy do fotografického obrazu, propojovala fotografii a text, dělala koláže. Její současná výstava V zahradě dům, v tom domě stůl představuje však úplně jinou tvůrčí polohu – plnou uvolněnosti, všednosti a intimnosti rodinného života. K výstavě připravujeme katalog. Výstava potrvá do 29. 7. 2022. Kurátorem výstavy je Lukáš Bártl.

12. 5. – 13. 6. 2022

LUKÁŠ PROKŮPEKPROMĚNY NOCI

Proměny noci jsou výběrem fotografií z posledních dvou let. Les a měsíční světlo, toť vše, co autora dle jeho slov „vždy jednou za měsíc láká v noci ven a do lesů, těšit se prapodivnou hrou světel a stínů tohoto neskutečného světa“. Výstava potrvá do 13.6. 2022.

6. 4. – 6. 5. 2022

JIŘÍ FOLTÝN: UPRAVENÉ KRAJINY

Jiří Foltýn (1951) je moravský fotograf a grafik. Fotografií se zabývá od roku 1973. Za jeho zásadní období lze označit léta 1977 až 1992. V této době vznikly cykly a soubory fotografií Příhody s lanem, Zátiší, Malované objekty a Upravené krajiny. Pomocí umělých zásahů do negativů i pozitivů, manipulacemi během dlouhých a dvojnásobných expozic měnil význam obrazové výpovědi a zaváděl prvek času do statického záběru. Ve Fotografické galerii Fiducia bude vystaven kompletní soubor Upravené krajiny.

2. 3. – 1. 4. 2022

JAN PIKOUS: HORIZONT ILUZÍ

Jan Pikous (1929–2017) se v 60. letech zapojil do proudu české strukturální a imaginativní fotografie, ale jeho dílo začíná být doceňováno až zpětně, i v souvislosti s rostoucím zájmem o někdejší Studio výtvarné fotografie v Liberci. Povzbuzením pro něj přirozeně byla situace, v jaké se fotografie nacházela v 60. letech, kdy se svou tvorbou začínal. Pozorně vnímal, že fotografové jako Emila Medková, Čestmír Krátký nebo Karel Kuklík už svoje snímky vystavují jako díla plně rovnocenná s abstraktními malbami a grafikami svých vrstevníků. Zvláště tam, kde se podkladem pro fotografický záběr stávaly fantaskně prokreslené struktury zdí, rezivějících kovů nebo třeba trouchnivějícího dřeva, se už právem dalo mluvit o samostatném oboru výtvarného umění. Jan Pikous se nijak nezdráhal využít všeho, co pro něj z těchto proudů bylo zajímavé, ale rozhodující pro něj zůstávala představa, ke které mířil. A kdybychom snad chtěli jedním slovem pojmenovat, co jeho fotografie při vší různorodosti zvolených postupů spojuje, možná by se nabízelo slovo „přísvit“. Není překvapivé, že Pikous byl po celý život náruživý pěší poutník. Všechny ty imaginární krajiny a přeludné horizonty na jeho snímcích byly možná jen snahou přiblížit se tomu, jak neskutečná umí být krajina, když ji dokážeme ve skutečnosti uvidět. Výstavu připravili Šimon Pikous a Jaromír Typlt.

26. 1.- 2. 3. 2022

LIBOR FOJTÍK: TREMPOVÉ

Soubor Trempové vznikl jako pocta všem, kdo jsou nebo byli a zůstali mladí, měli toulavé boty a táhlo je to pod širák. Ať už si říkali trempové, woodcrafteři, vandráci, čundráci, kovbojové, indiáni nebo si časem na své chaty pověsili satelit, všichni se stali součástí téměř výhradního českého a slovenského fenoménu trampingu, který je považován za naši největší subkulturu.

Kurátor Tomáš Pospěch.

STANISLAV KOLÍBAL, JAN SVOBODA: KŘEHKÁ STABILITA

Dva světy výrazných osobností – Jana Svobody a Stanislava Kolíbala se na čas protnuly v počáteční atmosféře dusného období nástupu normalizace. Oba ve své tvorbě hledají vlastní cestu zobrazení světa prostřednictvím redukce vztahů často obyčejných věcí, kdy výraz odhmotnění může poukázat na jeho skrytý duchovní obsah.

Kurátor: Jiří Šigut.

TEREZA KABŮRKOVÁ, ONDŘEJ MALEČEK: FURT ROMANTICKY

 

Tvorba fotografky Terezy Kabůrkové (*1980) a malíře Ondřeje Malečka (*1977) se protíná na základě jejich společného vztahu k tajemstvím živého. Stromy, květiny, lastury, drahé i všední kameny, hrušky či švestky Tereza komponuje do pevně konstruovaného prostoru zátiší, Ondřej je nechává vznášet se v orámovaných barevných plochách. Původní význam zátiší Natura morte (Mrtvá příroda) i v případě našich autorů přináší paradox – semena schovaná v temnotě čekají na svou naději. Kurátor Jan Freiberg.

do 17. 8. 2021

Michaela Karásek Čejková, Lucie Králíková, (Efemér): Santa Casa

Výběr fotografií vychází z knižního projektu Svátosti, který propojuje poetické deníkové záznamy zahradní architektky a výtvarnice Lucie Králíkové s fotografiemi Michaely Karásek Čejkové. Hlavním tématem jak textu, tak snímků, jsou rostliny a s nimi spojené křesťanské slavnosti a obřady, vinoucí se rokem. Ve Fotografické galerii Fiducia bude prezentována část projektu instalací přímo pro prostor galerie: Odkaz k poutnímu místu, Loretě. Smyslem projektu Svátosti je hledání původních zvyků spojených se zemí, krajinou a její spiritualitou a nabídka jejich nového porozumění a osvojení v současné době konzumu a ekologické krize. Kurátorka: Lucia L. Fišerová. Výstava potrvá do 17. 8. 2021.

do 16. 6. 2021

Hra na čtvrtého: Pacina, Prekop, Stano, (Fárová)

Projekt „Hra na čtvrtého” tří studentů FAMU – později významných československých fotografů Michala Paciny, Ruda Prekopa a Tona Stana – byl poprvé vystaven v roce 1986 v pražské Fotochemě. Princip této výstavy byl ve fotografii zcela nový. Oním „čtvrtým“ je divák. Má dotvářet, co mu autoři nabídli. Ze zvláštně pojatých třetin těla je nutno sestavit postavu. Každou jednotlivou část těla fotografoval jeden autor: Michal Pacina hlavu, Rudo Prekop trup a Tono Stano nohy. Pro výstavu kompletovala postavy (zastupovala diváka) kunsthistorička Anna Fárová.  

do konce ledna 2021

Elsa Rauerová / FLOORDROBE CEREMONY

ve Fotografické galerii Fiducia

Soubor Floordrobe Ceremony vychází z autorčiny obsese z oblečení. Musí je neustále shromažďovat a nedovede se jej vzdát. Fotografiemi autoaktů a zároveň textilních skulptur se vyrovnává s touto situací. Čím více variant, textilních protetik se podaří člověku nastřádat, tím větší je jeho domnělá moc nad vlastní identitou. S postupujícím úsilím o stále aktuálnější seberealizaci skrze textil a s touhou po nezměrné variabilitě přichází přehlcení. Fotografický soubor nezachycuje inscenace, ale performativní vyjádření, které staví na osobním vztahu k odívání. kurátorka výstavy: Lucia L. Fišerová.

Fotografická galerie Fiducia

do 3. listopadu 2020

Miloslav Stibor / 15 fotografií pro Henryho Millera

Miloslav Stibor (1927–2011) byl významný český fotograf a vysokoškolský pedagog. V 60. a 70. letech 20. století, jež patří k jeho nejvýraznějšímu tvůrčímu období, vytvářel zejména řadu na svou dobu převratných fotografických aktů a prostých krajinářských záběrů. Byl držitelem prestižního ocenění MFIAP, které uděluje Mezinárodní federace umělecké fotografie. „Tvorba Miloslava Stibora je pro mne spjata především s jeho ranými akty z šedesátých let. Zcela osové místo mezi nimi pak zaujímá 15 fotografií pro Henryho Millera. S odstupem let je zřejmé, že tento pozoruhodný cyklus aktů dedikovaný americko-francouzskému spisovateli Henrymu Millerovi, má výrazné místo v kontextu české fotografie. Jím Miloslav Stibor korunuje, uzavírá a současně také opouští jednu z cest, kterou byla dlouhá léta prošlapávána historie českého aktu.“ Z textu Tomáše Pospěcha.
Pořádáme ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc, výstavu připravila a uvede Štěpánka Bieleszová.

Fotografická galerie Fiducia

do 6. října 2020

Lenka L. Lukačevičová / (Ne)rozhodující okamžiky
ve Fotografické galerii Fiducia

Výstava pojmenovaná (Ne)rozhodující okamžiky se zabývá zkoumáním ikonického pojmu „rozhodující okamžik / decesive moment“, ten popisuje neopakovatelný moment, kterého dosáhneme stisknutím spouště ve správný čas. Autorčina stisknutí spouště naopak zobrazují banální každodenní situace, které prožívá jako umělkyně, matka. Jsou na pomezí záznamu performance a dokumentárního záznamu, jež jsou prezentovány pomocí klasických dataprojektorů v krátkých intervalech, tak jak jsou dnes vytvářeny příběhy na instagramu či jiných sociálních sítích. Na výstavě ve Fotografické galerii Fiducia bude představen i aktuálně vydaný katalog k tomuto projektu.Lenka L. Lukačovičová (1987, Trnava) se věnuje zejména konceptuální fotografii. Vystudovala kulturologii na Konstantinově univerzitě v Nitře a fotografii na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Od roku 2014 je na Katedře fotografie a nových médií VŠVU doktorandkou.

Galerie Dole

12. 9. 2022 – 12. 10. 2022

ONDŘEJ KOTRČ: VICTIM OF DESTINY

„Ty věci vypadají happy, nevinně, cute, nice, barevný světýlko. Ok, ale není to tak pěkný, jak se zdá. Je to trochu složitější. Skrývá se v tom vypointovaný real, protože jak to děláš every day, realita se v tom nutně promítne.“ Tvorbu Ondřeje Kotrče charakterizuje procesuální přístup, technická variabilita a kombinace různých materiálů, ze kterých vytváří objekty a instalace. Výstava potrvá do 12. 10. 2022. Kurátorka Katarína Klusová. 

1. 8. 2022 – 6. 9. 2022

MARTA GRUBER – ÚTOČIŠTĚ

Výstava Útočiště představuje průřez poslední malířskou tvorbou Marty Gruber (Zechové). Zahrnuje obrazy z období od diplomového ročníku a absolutoria školy po současnost. Autorka ve své práci tematizuje vztah ke krajině jako k rámci, v němž jsou podstatné především „události“. Každý pobyt mimo město je spojen s řetězícími se zážitky (včetně opakujících se pobytových rituálů), které se stávají malířskými náměty. Horské chaty, strmé svahy, zasněžené pláně, lyžaři a turisté promlouvají o dočasných útočištích lidských bytostí, které prchají z měst, aby v sobě obrodily smysl pro opuštěná místa odlehlá od lidské civilizace. Místa, jež je dobré navštěvovat sám nebo pouze s těmi nejbližšími. Jsou to malířské deklarace „útočišť“, kde se člověk klidní a znovu-formátuje do citlivé bytosti napojené na to, co se zdá být zapomenuto, co však je ve skutečnosti nejpodstatnější – přímý a vědomý kontakt s konkrétním prostorem a časem. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.
Marta Gruber (1989) v letech 2004–2008 absolvovala Střední školu průmyslovou a uměleckou v Opavě, v roce 2011 získala bakalářský titul na Fakultě umění Ostravské univerzity a v roce 2013 magisterský titul na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity (obor Učitelství výtvarné výchovy pro SŠ a ZUŠ. V letech 2014–2020 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér Kresby, škola Jiřího Petrboka). V letech 2016–2017 pobývala v rámci AVU na stáži v Ateliéru Malba I, škola Roberta Šalandy.

20. 6. 2022 – 26. 7. 2022

HLUBOKO DOLE

Výstava Hluboko dole je založena na jednoduchém principu: vystavují jen studenti, studentky a pedagogové, kteří byli schopni do dané lhůty vybrat a donést na určené místo dílo své a svého hosta, kterého si mohli volně vybrat. Seznam účastníků výstavy tak zůstává do posledního okamžiku otevřený.

12. 5. 2022 – 15. 6. 2022

MONIKA ŽÁKOVÁ: SOFT LOGIC

Ve svých aktuálních realizacích Monika Žáková (*1987, v roce 2012 absolvovala malířský ateliér prof. Jiřího Sopka na pražské AVU) balancuje na tenké hranici mezi malířskou monochromií a velmi mělkým plošným reliéfem. Pracuje s plátnem jako s autonomní sebereferenční entitou nesoucí reziduální stopy toho, jak s ním autorka estetizujícím gestem manipulovala prostřednictvím skládání, překládání a ohýbání. Výsledkem je plošně zvlněný obraz s jemně nastříknutým barevným nádechem, měkce akcentujícím reverzibilitu světla a stínu. Kurátor Martin Mikolášek. Výstava potrvá do 15. 6. 2022. 

14. 3. 2022 – 26. 4. 2022

KLAUDIE HLAVATÁ: VEZMU SI Z TEBE KAŽDÝ DEN TROCHU

V sérii obrazů, které Klaudie Hlavatá (*1992; ateliér Vl. Skrepla na AVU absolvovala 2018) představí v Galerii Dole, vychází ze svého dlouhodobého zájmu o strukturu lidské mysli a stopy paměti. Věnuje se vizuálnímu vyjádření imaginace místa a schopnosti přetvářet svět tak, aby se v něm člověk mohl cítit bezpečně. Pracuje s principem digitální a klasické koláže. Kresebné záznamy, momenty, vzpomínky a fragmenty fotografií z vlastního dětství, fixované na plexisklovém podkladu, se opakují, navzájem se vrství, překrývají a prolínají tak, že získávají na sugestivní plasticitě. Kurátor: Martin Mikolášek.

28. 2.- 10. 3. 2022

JAN VLČEK: POLOČAS ROZPADU

Duše a světlo, smrt a temnota, cesta a kruh, strach a naděje – témata, která provázejí tvorbu mladého vizuálního umělce Jana Vlčka už od začátku jeho studií na Slezské univerzitě. V posledních pěti letech se posluchač oboru Audiovizuální tvorba věnuje především glitch artu, světelným a multimediálním instalacím. Práce s chybou, ať už digitální či „analogovou“, v jeho tvorbě není jen technickou machou, ale výtvarnou reflexí naší civilizace, zhmotněním rozpadu tradičních hodnot, vztahů, odtržení duše od těla, člověka od přírody v současném přetechnizovaném, perfekcionistickém a sterilním světě.

Kurátorka Monika Horsáková.

10. 1. – 3. 3. 2022

ALEŠ HUDEČEK: VYPRAVĚČKA PŘÍBĚHŮ

V Galerii Dole na začátku roku 2022 představí své akvarely z poslední doby ostravský umělec Aleš Hudeček (*1973). Zůstává v nich nadále věrný (podobně jako v obrazech prezentovaných současně v Galerii současné malby v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě) svému typickému způsobu vyjadřování, v němž tematizuje malířskou narativitu prostřednictvím inscenací lidských figur a neživých atributů v paradoxních, nepatřičných, a přesto poeticky působících situacích a konstelacích.

Kurátor Martin Mikolášek. 

do 6.1. 2022

KAROLÍNA NETOLICKÁ: TMA, SVĚTLO, HRANICE

Kreslířka Karolína Netolická tvoří suchými pastely svůj svět, v němž hraje důležitou roli světlo a tma. A také hranice, která je podle malířky paradoxním elementem, který spojuje jinakosti tím, že je odděluje. Je otázkou, zda Karolínina tvorba signalizuje také širší rozpoložení a chápání světa nejmladší artistní generace. Nebo je tento obrazový modul, tvořený tolika kresebnými tahy, výlučný?

Kurátor: Martin Dostál.

do 1.12. 2021

GABRIELA SLANINKOVÁ: TOUCH-PAD SITUATION

Výstava nedávné absolventky ateliéru Kresby na pražské Akademii výtvarných umění. Její ryze figurativní malířský projev rezonuje od počátku s generačním naladěním, i proto se na jejích obrazech často vyskytují vedle autoportrétu postavy vrstevníků v různých vztazích a interakčních konstelacích. Ostravská výstava svým názvem odkazuje k fenoménu dotyku a dotýkání v jeho nejednoznačnosti a významovém rozptylu. Každý obraz lze vnímat do jisté míry jako „autoportrét v rozšířeném poli“, podobiznu osobního pocitu, reflexi nepojmenovatelného rysu zkušenosti, která je i není sdělitelná, a proto přenosná.Kurátor výstavy Petr Vaňous. Výstava potrvá do 1. 12. 2021. 

Sofie Švejdová: Bless the fire

Sofie Švejdová (*1990), absolvovala pražskou UMPRUM, ateliér malby Stanislava Diviše a Jiřího Černického. V poslední době je pro ni stále typičtější expresivně pojatý rukopis, v němž mísí abstraktní tvarosloví s mimetickými ozvuky pojatými někdy s notnou dávkou ironického odstupu a jindy zas s přiznaným hlubokým vnitřním zaujetím. Exaltovaně nanášené barvy se v plochách, vrstvách a pastách kříží a sráží stejně jako použité motivy a symboly. Obojí pak dodává celému vyznění na nejednoznačné enigmatické přitažlivosti. Výstava potrvá do 16. června. Kurátorem je Martin Mikolášek. 

do konce ledna 2021

Vladimír Houdek / HMOTA A TĚLO

v galerii Dole

Výstava výrazného představitele současné mladší malířské generace. Kvůli epidemiologickým opatřením se koná bez vernisáže. 

„Krása sama o sobě by měla být v něčem plná tenze,“ říká v jednom z rozhovorů výrazná osobnost mladé malby Vladimír Houdek. Soustředěně a systematicky přitom prozkoumává možnosti, které mu práce s barevnou hmotou a jejím mnohonásobným vrstvením nabízí. Velkým inspiračním zdrojem pro malované koláže a obrazy jsou mu dějiny modernismu – od futurismu přes kubismus a artificialismus až k brutalismu. Akcentuje v nich nejen geometricko-technicistní tvarosloví a jeho formalistní vyznění, ale i podstatné ukotvení v materiálu, jehož formováním (nanášením, hnětením či narušováním) a osobitým barevným laděním vyvstává skrze napětí mezi čistotou formy a enigmatickým obsahem konečný smysl jeho díla.  

do 9. prosince 2020

Výstava Martina Smutná / Unavená

Martina Smutná (AVU Praha – J. Sopko, Vl. Skrepl, abs. 2015, v současné době doktorandka tamtéž) se ve svých obrazech z poslední doby zabývá tématem rodiny a rodinných vazeb. Část vystavených obrazů je ostatně spojena s projektem Nejen nukleární rodina iniciovaným Společností Jindřicha Chalupeckého. K tématu rodiny a rodinných pout ji přitahuje prožívaná ambivalence rodinného propojení, které na jedné straně konstituuje osobnost, na straně druhé ale vytváří pouta – nejen genetická, ale i fyzická a emocionální –, jež mohou vyčerpávat až k únavě, která může být přeneseně vnímána i jako únava ze společenských rolí.

Galerie Dole

do 8. října 2020

Výstava Jozef Mrva / Convoluted Hub Network
v Galerii Dole

Jozef Mrva se dlouhodobě zabývá prostorem jakožto matematickou veličinou, kterou zkoumal pomocí teorie uzlů a topologie. Ve svém posledním projektu Convoluted Hub Network se obrací víc na zem a svoji pozornost zaměřuje k světu logistiky a přepravy, jež vidí jako jeden z gordických uzlů tvořících předivo současného světa. Vychází z materiálů, nákresů a propriet, z nichž staví spekulativní pokroucenou síť, kde zboží nepřichází včas. Jozef Mrva dokončuje doktorské studium na FaVU VUT v Brně, žije a tvoří v Praze.