Více než dvě staletí byla Ostrava městem neodmyslitelně spojeným s hornickou prací. Od počátků těžby černého uhlí v šedesátých letech 18. století zanechávalo hornictví na tváři města nesmazatelné stopy. Zemědělská krajina se proměnila v průmyslovou, jejíž vzhled určovaly důlní areály, těžní věže, haldy a hornické kolonie. Hornictví ale neproměnilo jen krajinu. Spolu s ní se proměnili také lidé. Od druhé poloviny 19. století se Ostravsko stalo cílem desetitisíců přistěhovalců, kteří zde hledali práci, domov a novou budoucnost. Přicházeli z podhorských beskydských vesnic, chudé Haliče a mnoha dalších částí Rakouska-Uherska a pozdějšího Československa. Ostrava se tehdy stala tavicím kotlem jazyků a zvyků, které si s sebou lidé přinesli. To vše utvořilo duch Ostravy. Když byl v roce 1994 v dole Odra vytažen na povrch poslední vozík s černým uhlím vytěženým v ostravské části revíru, zdálo se, že havířský duch města zanikne. I po třiceti letech je ale hornický příběh stále součástí identity města, a přestože velké množství míst spojených s těžbou zaniklo, další zůstala zachována. Vydejte se navštívit některá z nich s naším pexesem.
Na pexesu najdete tyto čtyři tematické celky:
– architektura
– umělecká díla
– místa v krajině
– doly a těžní věže
Pro každé téma jsme vybrali osm míst, jež souvisejí s ostravským hornictvím. Pokud vás zajímají vybrané lokace, připravili jsme si pro vás o nich něco více.
Pexeso vydal spolek Fiducia v roce 2023 u příležitosti ostravských hornických oslav Fajront.
Autor textu: Tomáš Majliš
Autorka koncepce: Ilona Rozehnalová
Fotografie: Roman Polášek
Grafická úprava: Kristína Pupáková
Redakce: Martina Němcová
Za finanční podpory:
Fajront!!!, Statutární město Ostrava, Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz,
Nadace české architektury, Ministerstvo kultury ČR