V lednu nás čeká terénní přednáška po stopách spisovatelky Marie Stony s návštěvou sochařského ateliéru v Třebovicích, kterým nás provede sochař Jakub Gajda, těšit se můžete také na přednášku odborníka na téma spiritismu v české literatuře, básníka Jaromíra Typlta. Rádi bychom obnovili tradici projekcí dokumentů s následnou diskusí. V rámci projektu Promítej i ty! v lednu začneme filmem Zatracená práce, který mapuje turbulentní vývoj nezávislé publicistiky v Rusku. Po projekci filmu nás čeká debata s expertem na kulturní a politickou geografii Vladimírem Baarem z Ostravské univerzity. Připravujeme také dvě vernísáže – v galerii Dole se představí malíř Jakub Ružinský, ve Fotografické galerii Fiducia vystavíme díla Jaroslava Čejky. Připravujeme také další online pořady – podívat se můžete i na nové díly Ostravských kulturních stop na našem webu v sekci Fiducia on-line, v nichž se zabýváme tvorbou Camilla Sitteho, Ostravským samizdatem a Příběhem městských jatek.
ČTVRTEK 12. 1. V 18.00 PO STOPÁCH MARIE STONY A TŘEBOVICKÉHO SOCHAŘSKÉHO ATELIÉRU
Terénní přednáška a křest zimního čísla bulletinu Krásná Ostrava.
V třebovickém parku vás seznámíme s bohatou historií tohoto místa a s osudem spisovatelky Marie Stony, jež v dnes již bohužel zaniklém zámku hostila za první republiky osobnosti z řad evropských i českých myslitelů a spisovatelů. Podíváme se také do sochařského ateliéru její dcery, Heleny Scholzové-Železné, kde se seznámíme jak s dílem jejím, tak s dílem sochařů Augustina Handzela, Vladislava Gajdy a Jakuba Gajdy, který nám v ateliéru ukáže i řadu sochařských realizací všech zmíněných umělců. Na závěr pokřtíme zimní číslo bulletinu Krásná Ostrava. Sraz u hlavního vstupu do zámeckého parku.
STŘEDA 18. 1. V 18.00 ZATRACENÁ PRÁCE – NEZÁVISLÉ ZPRAVODAJSTVÍ V PUTINOVĚ RUSKU
Projekce filmu a debata s expertem na kulturní a politickou geografii Vladimírem Baarem.
Film Zatracená práce (VB, Německo, 2021) mapuje skrze příběh zakladatelky TV Dožď Natalie Sindějevové turbulentní vývoj této stanice a odkrývá, co obnáší poskytování nezávislého zpravodajství v Putinově Rusku. Kvůli reportážím, v nichž dávala stanice prostor protivládním hlasům, bylo její vysílání postupně putinovským režimem omezováno a nyní v souvislosti s informováním o válce na Ukrajině zcela zablokováno. Po projekci filmu nás čeká debata s expertem na kulturní a politickou geografii Vladimírem Baarem z Ostravské univerzity. Akce probíhá v rámci iniciativy Promítej i ty!
PONDĚLÍ 23. 1. V 18.00 JAKUB RUŽINSKÝ: HALFWAY TO NOWHERE / NA PŮLCESTĚ NIKAM
Vernisáž výstavy v Galerii Dole.
Z Košic pocházející malíř Jakub Ružinský (*1996) aktuálně dokončuje svá studia malby na Fakultě umění Ostravské univerzity u prof. Daniela Balabána. Ve své tvorbě vědomě využívá vizuální narativy středověké estetiky. Zajímá se o její formální i obsahový synkretismus mísící křesťanskou spiritualitu, mystické vize a hermetismus s magií. V původním obsahovém zacílení a formální výstavbě středověké malby přitom nachází široké pole možností pro artikulaci současných témat a pro polemiku s modernistickou racionalitou, která „nás dovedla tam, kde jsme dnes“. (J. R.). Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek. Výstava potrvá do 22. února 2023.
PONDĚLÍ 30. 1. V 18.00 JAROMÍR TYPLT: OBCOVANCI, MEDIÁNI, DUCHAŘI – OHLASY SPIRITISMU V ČESKÉ LITERATUŘE
Přednáška básníka a editora Jaromíra Typlta.
Téma spiritismu se do povědomí českých čtenářů vtisklo ustáleným souslovím „blouznivci našich hor“, a to díky titulu povídkového souboru Antala Staška, vydaného poprvé v roce 1896. Už tam také došlo k propojení „duchařských“ seancí s atmosférou Krkonoš a Podkrkonoší, kde se populární techniky vyvolávání duchů staly součástí jakéhosi samorostlého lidového náboženství. Další literární odrazy tohoto hnutí se dají zaznamenat například v prózách Jana Opolského, Karla Sezimy nebo Josefa Kocourka – a je zajímavé sledovat, jak se tu původně „realistické“ obrazy venkovských spiritistů proměňují pod vlivem literárních tendencí, které byly už podstatně otevřenější myšlence „jiných světů“ – symbolismu, expresionismu či surrealismu.
Jaromír Typlt je od počátku 90. let znám především díky své vlastní literární tvorbě, která přesahuje i do oblasti experimentálních zvukových a scénických performancí. Zároveň je ale kurátorem výstav a věnuje se odborným tématům z oblasti výtvarného umění (art brut, surrealismus, moderní fotografie). Vedle toho se jako editor a interpret dlouhodobě soustředí také na autory Podkrkonoší, ze kterého sám pochází: Šlejhara, Kocourka, Opolského, Zívra a další.
ÚTERÝ 31. 1. V 18.00 JAROSLAV ČEJKA: STOPY / FOTOGRAFIE Z LET 1968–2001
Vernisáž výstavy ve Fotografické galerii Fiducia.
„Brutální něha. Vtipný smutek. Dojemná hrubost.
Přesně taková rozporuplná spojení mě napadají, když si fotky prohlížím.
Připomíná mi to pocit, který zažívám při poslechu muziky, ve které jede
šlapací složitá rytmika a z ní najednou vyjede krásná, melodická linka.
Někdy čistě harmonická, někdy s vědomou lehkou disharmonií.
Ten pocit, kterým snímky působí, se nedá jednoduše popsat. Je v něm i
nostalgie z pomíjivosti času a režimů.
Se vší krásou a neretušovanou ošklivostí. Je to celé tak komplexně pravdivé.
Je to jako když se tě někdo zeptá: ,Jak se máš?‘
A ty odpovíš: ,No, tak. Život.‘“
(Alice Flesarová)
Kurátorem výstavy je Jaromír Typlt. Výstava potrvá do 17. března 2023
ONLINY?
Galerie Dole – Nikola Kopp Lourková: Limbo
Podívejte se na nové díly Ostravských kulturních stop na našem webu klubfiducia.cz v sekci Fiducia on-line:
Ostravské kulturní stopy – Camillo Sitte
Ostravské kulturní stopy – Samizdat
Ostravské kulturní stopy – Příběh městských jatek
Fiducia v roce 2023 – s vámi už čtvrt století
Milí přátelé, v říjnu 2023 oslaví antikvariát a klub Fiducia 25 let existence. Moc děkujeme vám všem, kteří nás celé ty roky podporujete, navštěvujete a inspirujete a těšíme se, že v říjnu spolu naše půlkulatiny oslavíme (o historii klubu, který patří k nejdéle fungujícím nezávislým organizacím v Ostravě, se dozvíte více na našem webu). V roce 2023 nás ale kromě oslav a standardního kulturního programu a výstav v našich galeriích (přibližně 100 akcí ročně) čeká i několik novinek: pokřtíme dvě knihy a pracujeme na dalším projektu, zaměřeném na posílení patriotismu a vzdělávání v oblasti ostravské architektury a kultury.
Kniha Ani síť, ani hvězda – Literární Ostrava 1918–2018
V únoru pokřtíme naši novou knihu Ani síť, ani hvězda – Literární Ostrava 1918–2018 (součástí je stejnojmenná literární mapa, pokřtěná v prosinci) a přílohu Ostrava je, když…, kterou nyní finalizujeme. Vydání knihy, mapy a přílohy předcházel rozsáhlý badatelský výzkum v rámci projektu NAKI II, na kterém jsme tři roky spolupracovali s katedrou literatury Ostravské univerzity. Ostrava zatím knihu podobného typu nemá a jde o nový počin i v rámci České republiky. I v ostravském průmyslovém či postprůmyslovém „souměstí“ existovala a existuje krásná literatura, a nabízí tak potenciálním zájemcům jeden z možných způsobů, jak si „přečíst“ třetí největší české město. Tento knižní soubor literárních výletů se snaží být užitečným pomocníkem všem těm, kdo se odváží vyrazit na podobnou cestu. Propojuje slovo a krok (protože oba fenomény k sobě odedávna patří a protože lidská duše od nepaměti chodívá pěšky) a případnému čtenáři a výletníkovi v itineráři jednotlivých tras servíruje k povzbuzení menší či větší „aperitivy“ z muzeálně historického, poměrně nedávného i ryze současného ostravského literárního života (zhruba v rozmezí let 1918–2018), to vše jako eventuální inspiraci k dalšímu odkrývání toho, jak se k sobě má město Ostrava a krásná literatura.
Kniha Ostrava za Jana Prokeše
Přestože Jan Prokeš byl zásadní postavou rozvoje Ostravy ve dvacátých letech dvacátého století, dodnes kromě drobných studií nevyšla publikace, která by mapovala jeho život a přínos pro město, nebyl také zpracován jeho archiv. Po únoru 1948 jeho jméno nebylo připomínáno pro jeho postoje, dokonce byla odstraněna jeho busta. Po roce 1990 vyšlo několik drobných studií, řádná publikace ovšem dodnes chybí, a to přesto, že je Prokeš považován za jednu z nejvýraznějších osobností, která kdy stála v čele města Ostravy. Rozhodli jsme se proto tento dluh napravit a k výročí 150 let od Prokešova narození v květnu 2023 připravit reprezentativní publikaci, která by podrobně zmapovala jeho život a zejména jeho působení v čele Ostravy, jež mělo zásadní vliv na rozvoj našeho města za první republiky. Knize předcházel archivní výzkum, vzhledem k nezpracovanosti Prokešovy pozůstalosti kniha přinese cenné poznatky a nové informace včetně bohatého dokumentačního materiálu.
Ostravské kulturní stezky
Podle toho, jak se nám podaří zajistit financování, bychom se rádi v roce 2023 nově věnovali i projektu tzv. ostravských kulturních stezek. Ty by formou krátkých atraktivních textů online a také na tištěných skládačkách představily veřejnosti v roce 2023 v minimálně 5 okruzích to nejzajímavější z ostravské architektury a kultury (každý okruh by měl cca 10 míst). Inspirací nám jsou jiná města, která v rámci práce s patriotismem a turismem předkládají veřejnosti to nejlepší ze své kultury srozumitelnou formou tzv. infobrožurek (drobné skládačky formátu A3), které jsou bezplatně k dispozici v síti infocenter a v kulturních organizacích. Zatím zvažujeme některá z těchto témat.: Po stopách ostravské secese, Po stopách ostravských Němců, Ostravské sopky, Ostravská hornická krajina, Industriální monumenty Ostravy, Ostravské přírodní unikáty, Po stopách ostravské sorely, Ostravský brusel a brutalismus, Ostravské architektonické unikáty, Ostravská ženská stezka, Po stopách ostravských osobností (již nežijících, body by se umístily v rodných místech, u pamětních desek atp.).