Fiducia v červenci a srpnu

Srdečně vás zveme na náš letní program. Přes léto chystáme i některé dlouhodobější aktivity, další knihu a podzimní speciální akce, více se dozvíte níže.

PONDĚLÍ 17. 7. v 18.00 MATĚJ FRANK: DOLŮ

Vernisáž výstavy v Galerii Dole.

Výstava Dolů připravená pro Galerii Dole představí Frankovy experimenty s kresbou vytvářenou pomocí netypických prostředků. Autor představí sérii velkoformátových propalovaných kreseb na ručně vyráběném papíru nebo kreseb litinou. V centru Frankova dlouhodobého zájmu jsou jak záznamy lidské přítomnosti, tak záznamy situací, míst a času. Obě linie – konkrétní i abstraktní – se budou ve výstavě prolínat. Ač to nemusí být na první pohled patrné, díky použití jednoduchých, syrových materiálů a odkazů k lidskému tělu i času se kresby přímo vztahují k současnosti. Kurátor: Martin Mikolášek. Výstava potrvá do 30. 8. 2023.

OD PONDĚLÍ 17. 7. VITRÍNKA VOLUME 5: STARÉ CESTOPISY

Knižní výstava v galerii Vitrínka ve vstupní chodbě antikvariátu. 

Vystavíme staré cestopisné knihy, včetně publikací slavných českých cestovatelů S. E. Vráze či Joe Hlouchy, či sto let staré výpravné knížky s fotografiemi dnes již zaniklých či zcela proměněných dálných krajin. 

DO 20. 8. VÝZVA – BÁSNĚ S TEMATIKOU HORNICTVÍ

Vyberte svou nejoblíbenější báseň s tématem hornictví či hornické krajiny a pošlete nám ji do 20. srpna. Na konci srpna vybereme 30 nejlepších, vyrobíme cedulky a společně je 7. září 2023 v rámci Hornického poetického atentátu rozneseme po městě. Básně posílejte na facebookovou stránku Antikvariát a klub Fiducia nebo na e-mail akce@klubfiducia.cz, můžete je také donést přímo do Fiducie či je vhodit do naší schránky ve dveřích, pokud budeme mít zavřeno. Koná se v rámci projektu Fajront, kterým si letos na podzim celá Ostrava formou nejrůznějších kulturních aktivit připomene historii ostravského hornictví. 

NEDĚLE 30. 8. v 16.30–20.00 FESTIVAL INVERZE VE FIDUCII

Akce pořádáme ve spolupráci s Provozem u řeky v rámci festivalu Inverze, celý program festivalu najdete zde: http://www.festivalinverze.cz/ucinkujici-program

– 16.30 Le Grand Jeu: Jinou znalost skutečnosti! pořad Romana Polácha

V roce 1922 se seznámili Bratři Simplisté – Roger Gilbert-Lecomte, Robert Meyrat, Roger Vailand a René Daumal –, ke kterým se později už jako ke skupině Le Grand Jeu připojili český prozaik a básník Richard Weiner a malíř Josef Šíma. Le Grand Jeu pak v průběhu své krátké, (sebe)destruktivní existence dodržovala (ať už pomocí opiátů nebo neobvyklou prací s vlastním tělem a vědomím) onu rimbaudovskou zásadu neustálého rozrušování smyslů, aby dosáhla ryzího uchopení skutečnosti, které „se nenazývá“. Utvořili tak jednu z neopominutelných (para)surrealistických skupin, jež se rovněž vymezovala vůči dobovému surrealismu bretonovského typu. Robert Janda a Roman Polách zvou do dolních prostor Fiducie (a nevědomí) na pásmo z textů (a jejich nových překladů) členů Le Grand Jeu!

– 17.30 Česká a slovenská queer poezie

Vystoupí Aleš Kauer a Kino Peklo. V rámci programu mimo jiné představí knihu Toto je môj coming out a také aktivity nakladatelství Adolescent.

Aleš Kauer je výtvarník, básník, performer, zakladatel bibliofilského nakladatelství Adolescent, několika avantgardních hudebních projektů, organizátor kulturních akcí a literárně-hudebního festivalu Kvílení. Graficky a výtvarně doprovodil mnoho knih a časopisů. Básně a texty publikoval například v A2, Hostu, Tvaru, Welesu, Glosolalii, Prostoru, Artiklu… Občasnými hudebními recenzemi přispívá na portál Deník Referendum. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny (Natálie Nera), španělštiny (Emilio Paz), polštiny (Jaroslaw Pastuszak), ukrajinštiny (Krystyna Kuznietsová), slovinštiny (Taťjana Jamnik), maďarštiny (Csehy Zoltán) a publikovány v zahraničních literárních časopisech a antologiích. Výběr z jeho juvenilních básní vydalo nakladatelství Kniha Zlín v roce 2011. Poslední básnické sbírky vyšly v nakladatelství Adolescent: VNĚ/MNĚ (2014) a HappyEND (2020). Na Bandcampu jsou ke slyšení cykly zhudebněných básní Heron (Ivan Martin Jirous), ERTH (Olina Stehlíková), Imaginists (Sergej Jesenin), Vyrozumění (Václav Havel).

Kino Peklo (1993) je básnířka, performerka, hudebnice a knižní editorka v nakladatelství Adolescent. Dosud vydala čtyři básnické sbírky (Před setřením, Osa, Black screen a Borderline), pátou knihu s názvem Fuga připravuje k vydání na příští rok. Její básně byly přeloženy do několika evropských jazyků, byla též zařazena do antologie Nejlepší české básně.

– 18.30 Jakub Šponer: Ekstase

Kniha o člověku, který není schopný žít v dnešní společnosti… Nejen o tom je prozaický debut Ekstase od hudebního publicisty Jakuba Šponera, který letos vyšel v nakladatelství Paseka. Hrdina novely se propadá do světa, nevnímá čas a hranice, jenom se v sobě utlouká a ničí. Záchranu spatřuje v upínání se na vztah – na to, že si najde někoho, kdo ho z trápení vytáhne. A co o své knize říká Šponer? „Nemám rád, když autor svůj text jasně definuje. Je mnohem lepší, když to dělají sami čtenáři, protože vznikne několik interpretací, a to i autory může obohatit.“

FIDUCIA ON-LINE

17. 7. Hlasy města – Martin Dytko

21. 8. Ostravské kulturní stopy – Jan Prokeš

PŘIPRAVUJEME

NOVÝ FORMÁT DEBAT S NÁZVEM S DŮVĚROU DO ARÉNY

Připravujeme pro vás nový formát veřejných debat, ve kterých budeme dále mapovat ostravská kulturní témata. V letošním roce se spolu s novým moderátorem Michalem Rozsypalem chceme zaměřit na dvě otázky spojené s kulturní politikou a rozvojem města, v dalších letech budeme pořádat diskuse vždy na tři témata ročně. Debaty bude pořádat Fiducia na půdě divadla Komorní scéna Aréna, jež se stalo partnerem projektu. Moderátor Michal Rozsypal je ostravský rodák, posluchači ho znají mimo jiné z jeho působení v Českém rozhlase či v DVTV. 

Antikvariát a klub Fiducia se tématy spojenými s rozvojem Ostravy a architekturou zabývá kontinuálně již od roku 2004. Kromě debat o záchraně industriálních památek, jimiž v roce 2004 odstartovala tradice veřejných debat v našem klubu, se Fiducia angažovala i v mnoha dalších aktivitách, jejichž snahou je rozvíjet demokratickou diskusi a pojmenovávat problematická témata spojená s rozvojem Ostravy (mj. Černá kostka, městská jatka, hotel Palace, Ostravica-Textilia, architektonické soutěže, koncepce kultury, ostravské muzejnictví a další témata). 

PEXESO OSTRAVSKÁ HORNICKÁ KRAJINA

Přes léto pro vás vytváříme pexeso zaměřené na ostravskou hornickou krajinu. Kromě známých témat, jako jsou ostravské doly, najdou děti i dospělí v pexesu také méně propagované či téměř neznámé položky – například hornickou pekárnu na Hranečníku, hornický oltářík z Hošťálkovic, kaštanovou alej s křížkem na Slezské Ostravě či saranče modré, žijící na heřmanické haldě. Tato aktivita se bude konat v rámci projektu Fajront. Pexeso pokřtíme v září v okolí haldy Ema na celodenní akci Sejdeme se na haldě – termín a místo upřesníme v zářijovém programu.

OSTRAVSKÉ KULTURNÍ STEZKY – SITTE, PROKEŠ A DALŠÍ, připravujeme i web

V roce 2023 jsme spustili další edukační projekt, tentokrát jsme jej nazvali Ostravské kulturní stezky. Formou krátkých atraktivních textů, přístupných on-line a na tištěných skládačkách, představujeme veřejnosti v roce 2023 v minimálně 5 okruzích to nejzajímavější z ostravské architektury a kultury. Inspirací nám jsou jiná města, která v rámci práce s patriotismem a turismem předkládají veřejnosti to nejlepší ze své kultury srozumitelnou formou tzv. infobrožurek (drobné skládačky formátu A4), které jsou bezplatně k dispozici v síti infocenter a v kulturních organizacích. V dubnu jsme vydali skládačku věnovanou přívozské urbanistické perle z dílny světového urbanisty Camilla Sitteho, v květnu stezku po stopách prvního českého starosty Jana Prokeše. Přes léto pracujeme s botaničkou Zdenkou Rozbrojovou na tématu ostravských stromů-mohykánů, na podzim bychom chtěli připravit stezku věnovanou ostravským hornickým památkám a místům. Na přípravě skládaček a on-line verze webu a skládaček spolupracujeme s Archivem města Ostravy, Národním památkovým ústavem, Ostravským muzeem, Ostravskou univerzitou, Slezskou univerzitou a OSTRAVAINFO!!!, který skládačky/brožurky používá i v rámci práce s průvodci, zároveň pomáhá s distribucí a propagací, včetně sdílení webu. 

Na podzim 2023 bychom rádi spustili web Ostravské kulturní stezky, na kterém najdete všechny trasy v on-line verzi a také skládačky ke stažení.

OSTRAVA JE, KDYŽ…

Aktuálně dokončujeme větší projekt, na kterém pracujeme od roku 2019. V prosinci jsme vydali ve spolupráci s Ostravskou univerzitou knihu Ani síť, ani hvězda… s podtitulem Literární Ostrava 1918–2018 Literární mapu Ostravy, v nichž ukazujeme literární Ostravu prostřednictvím událostí, které se v ní staly, a beletrie, která zde byla vytvořena, ale také skrze vyprávění a verše, jež město reflektují, i když jejich autoři pocházejí odjinud. Nyní dopisujeme druhou část knihy, nazvanou Ostrava je, když…, jež představuje určující toposy a literární motivy města. Obě knihy bychom chtěli pokřtít během podzimu.


DALŠÍ DÍLY OSTRAVSKÝCH KULTURNÍCH STOP 

Aktuálně pro vás natáčíme další díly dokumentů našeho cyklu Ostravské kulturní stopy. Těšit se můžete na snímek o Janu Prokešovi, který zveřejníme v srpnu. Připravujeme také díly o fenoménu ostravských hornických voliér, o ostravském komiksu, Ostravici-Textilii a o Slezskoostravském hřbitově. Na našem webu můžete zhlédnout předchozí filmy, v roce 2022 jsme natočili dokumenty Nová Karolina, Třebovický sochařský ateliér a Marie Stona, Camillo Sitte, Samizdat a Příběh městských jatek a kunsthalle. 

Snímky ve stopáži 30–60 minut nabízejí řadu zajímavých skutečností a souvislostí, aktuálních či historických záběrů mapovaných míst i unikátních archivních materiálů. Cyklus má velký ohlas, například díl věnovaný historii a diskusím týkajícím se výstavby Nové Karoliny má, přes svou stopáž 60 minut, několik tisíc zhlédnutí. Filmy se vyrábějí jako DYI aktivita lidí spojených s Fiducií a Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Dokumenty můžete zhlédnout zdarma na webu spolku Fiducia https://klubfiducia.cz/nase-aktivity/ostravske-kulturni-stopy/, na vzdělávací televizi Slezské univerzity LucernaTV a také na sociálních sítích.