Fiducia v březnu

V březnu se můžete těšit na dva koncerty hudebníků z Ameriky i České republiky, druhý ročník  „Sluchátkového festivalu“, na mladé spisovatele Jakuba Stanjuru a Antonína Zhořce v komponovaném pořadu Debuty, přednášku o fenoménu zahradních měst historičky umění Venduly Hnídkové, ateliér pro rodiny, dvě vernisáže i literární večer věnovaný novému překladu Tibetské knihy mrtvých. 

PONDĚLÍ 4. 3. v 18.00 JAKUB ČUŠKA: DREAMS ARE BIGGER

Vernisáž výstavy v Galerii Dole

V tvorbě olomouckého malíře Jakuba Čušky (*1989) dominuje procesuálnost v nakládání s médiem malby. Důležitou roli přitom hraje náhoda a improvizace. Ačkoli se na obrazech často objevuje lidská figura, nejde primárně o ni samotnou. Autor ji pojímá spíše jako znak či symbol, jehož prostřednictvím může uvažovat o situaci člověka v současném světě. Stejně dobře se ale dá využít pro introspektivní meditaci. Patrné je to především na akvarelech, které Jakub Čuška vnímá jako své osobité deníkové záznamy. Absolvent ateliéru Malba 4 na Akademii výtvarných umění v Praze (2020) v Galerii Dole představí obě polohy své tvorby. Kurátorem výstavy je Martin Mikolášek. Výstava potrvá do 11. 4. 2024.

STŘEDA 13. 3. v 18.00 MAREK NENUTIL AKA OPENMINDZ360: LETTER’S FROM THE NEW YORK

Vernisáž výstavy ve Fotografické galerii Fiducia

Fotografický projekt výtvarníka Marka Nenutila, doplněný videem, mapuje „město, které nikdy nespí“, z pohledu graffiti, jeho zrodu i vzniku celé subkultury hip hopu. Fotografie jsou jakýmisi obrazovými dopisy autora z několika návštěv New Yorku – v cyklu dokumentuje místa jako Lower East Side, Soho, East Village či Brooklyn, kde v 70.–80. letech minulého století začínali tvořit významní graffiti umělci, kde měli své první ateliéry významní umělci druhé poloviny 20. století, kde vznikaly později známé galerie. Důležitou částí je obraz nadzemní dráhy, metra, všude přítomný bombing, throws ups a graffs. Kurátory výstavy jsou Roman Polášek a Martin Popelář. Výstava potrvá do 29. 4. 2024. 

Výtvarník Marek Nenutil (*1978) je neoddělitelně spjatý s prostředím streetartu a graffiti, ve kterém se pohyboval do roku 2011. Odjakživa se však věnuje také malbě a dalším výtvarným technikám (koláž, fotografie, grafické techniky, keramika) a vytváření prostorových objektů a instalací. Prošel řadou výtvarných škol, ilustroval knihy, časopisy, vytvářel plakáty, design triček apod. Namaloval desítky interiérů a exteriérů po celé ČR. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha českých i zahraničních sbírkách (např. v USA, Polsku, Německu, Taiwanu, Rakousku, Španělsku).

ČTVRTEK 14. 3. v 18.30 BROKEN GHOST CONSORT (USA) + PASCALL & BOURVILLE (BRNO) 

Koncert/performance hudebního tělesa z New Yorku a improvizovaný noise z jihu Moravy

Broken Ghost Consort ve složení Matthew Goodheart, Georg Wissell a George Cremaschi uvádí díla, která žijí v hybridním světě kompozice, volné improvizace a zvukové instalace. Základem skupiny je používání techniky „re-embodied sound“, při níž jsou gongy, činely a další rezonanční nástroje aktivovány pomocí malých snímačů připevněných k jejich povrchu a ovládaných prostřednictvím počítače, což způsobuje jejich autonomní zvuk. Vedle těchto „nástrojů duchů“ živí performeři interagují s psanými, strukturovanými a spontánně improvizovanými materiály v rozvíjející se sérii děl, která zkoumají povahu zvuku, performance, materiálnosti a prostoru. 

Duo Ondřej Merta a Kryštof Pátra z uskupení Pascall & Bourville naváže na undergroundové destrukce virtuózních konvencí improvizovaným noise setem na řadu elektronických a akustických nástrojů.

PONDĚLÍ 18. 3. v 18.00 DEBUTY VOL. 16 – STANJURA, ZHOŘEC
Spisovatelé Jakub Stanjura a Antonín Zhořec v pořadu básníka Romana Polácha
Poznej sám sebe – tato věčná pobídka (i neustávající upomenutí) nad námi bude viset v prvních letošních Debutech. Opět představíme jednoho autora, který již zažil tu radostnou chvíli po vydání první knihy, a spolu s ním tvůrce, jenž prvotinu pomalu vyhlíží. Vystupující spojuje i přes odlišné poetiky zájem o to nejintimnější, často pečlivě skrývané, nebo dokonce vnitřně potlačované, jež hrozí (symbolickým) výbuchem. Jakubu Stanjurovi (*1995) letos vyšla v nakladatelství Host próza Srpny, v níž velmi koncentrovaně a zvláštně cyklicky tematizuje skryté rodinné násilí na dětech, různé formy následné manipulace a její důsledky pro budoucí (racionální) suverenitu oběti. Antonín Zhořec (*2000) se ve svých básních a krátkých prózách rovněž zabývá velmi intimní sebereflexí, vztahovou toxicitou, tělesností prostřednictvím obrazné i textové fragmentarity, výbušné imaginativnosti i konkrétních záznamů. Večerem provází básník Roman Polách. 

ČTVRTEK 21. 3. v 18.00 ČÍM TIBETSKÁ KNIHA MRTVÝCH JE A ČÍM NENÍ…

Beseda s Alexandrem Neumanem, autorem nového překladu Tibetské knihy mrtvých

Kompletní cyklus nauk Bardo Thedol, na západě ne úplně přesně prezentovaný jako Tibetská kniha mrtvých, je považován za jednu z nejvýznamnějších tibetských literárních a filozofických písemností. Obsahuje detailní a přesvědčivé popisy posmrtného stavu (bardo), doprovázené výkladem buddhistických meditací, které mohou zcela proměnit dosavadní zkušenost našeho běžného denního života. Kniha rovněž nabízí rady, jak umírajícím pomoci na jejich cestě, a může být i inspirací k tomu, jak se vyrovnat s bolestnou ztrátou blízkého člověka. Uvádíme v rámci festivalu ProTibet.

SOBOTA 23. 3. v 15.00–22.00 DRUHÝ OSTRAVSKÝ SLUCHÁTKOVÝ FESTIVAL

Tomáš Knoflíček, Ladbuch, Laboratorium Expiravit, Lukáš Kleberc, Faunus a další na festivalu koncipovaném jako „tichý koncert“

Koncept „tichého“ koncertu, recipovaného prostřednictvím sluchátek, proslavil festival Le Placard, který roce 1999 založil pařížský hudebník Erik Minkkinen. Od té doby se tato nomádská, v reálném čase streamovaná akce uskutečnila na mnoha místech po celém světě. V Česku sluchátkový festival inicioval v Praze usazený francouzský hudebník Romano Krzych – první ročník proběhl v roce 2012 v Praze, první ostravský ročník v roce 2018. Pojetí živého a zároveň zcela privátního poslechu hudby (ale třeba i mluveného slova nebo terénních nahrávek) si získalo mnoho příznivců na celém světě – částečně i proto, že produkce nejde jen do sluchátek na daném místě, ale bývá také streamována po internetu. Festival je otevřený nejen posluchačům, ale i účinkujícím, nemá pevnou dramaturgii, pořadí je ponecháno na vystupujících. Každý, kdo chce přispět svým živým vystoupením nebo třeba DJským setem, se může přihlásit, zapojit své vybavení a zahrát (technická omezení daná charakterem sluchátkového festivalu k účasti nicméně předurčují především elektronické a tišší akustické hudební projekty).

K dispozici bude pouze omezený počet sluchátek, doporučujeme si přinést sluchátka vlastní (ideálně i s redukcí na 6,3mm jack). Pořádáme ve spolupráci s A2+. 

NEDĚLE 24. 3. v 10.00 RODINNÝ VÝTVARNÝ ATELIÉR

Současné umění hravě a bez nudy s lektorkami Marcelou Lysáčkovou a Martinou Janošcovou 

V rodinném ateliéru na motivy výstavy malíře Jakuba Čušky budou tvořit děti spolu s rodiči/prarodiči. Vstup je volný, materiál a výtvarné potřeby pro děti máme. Ateliéry jsou vhodné pro děti od 2 let, ale klidně můžete přijít i s menšími, určitě pro ně vymyslíme nějakou aktivitu. Doporučujeme převlečení – košili, plášť a podobně. 

PONDĚLÍ 25. 3. v 18.00 VENDULA HNÍDKOVÁ: ZAHRADNÍ MĚSTA – LÉK PRO MODERNÍ SPOLEČNOST

Přednáška historičky umění představí koncept zahradních měst, jak jej na konci 19. století formuloval anglický myslitel a vizionář Ebenezer Howard. 

Odvážná představa o novém sídelním útvaru a jeho reformním potenciálu se v Británii rychle ujala, ale také záhy začala žít vlastním životem napříč kontinenty. Za významnou kapitolu dějin zahradních měst lze považovat jejich výstavbu ve střední Evropě, kde především v průmyslových centrech silně rezonovala snaha o zlepšení životních podmínek dělníků a chudých vrstev. Přestože sám Howard věnoval zahradním městům dvě knihy, časem se ukázalo, že převádět jeho komplexní ideje plně do reality nově zakládaných měst je nadmíru obtížná úloha. Přestože bylo na světě postaveno mnoho „zahradních měst“, většina se původní koncepcí inspirovala jen výběrově.

Jak se Howardova utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? A jak mohla zahradní města reformovat společnost? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? A najdeme v Česku vůbec nějaká města inspirovaná konceptem pokrokového Angličana? 

Vendula Hnídková je historička architektury, působí v Ústavu dějin umění AV ČR, zabývá se moderní a současnou architekturou, často ve vztahu k politickému vývoji. V letech 2018–2020 pobývala na University of Birmingham, kde se v rámci Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship zabývala tématem zahradních měst. Podílela se na dvou svazcích publikace Umělecké památky Prahy. Velká Praha (2017). V Národní galerii v Praze připravila v roce 2013 výstavu Národní styl. Kultura a politika, v Kunsthalle Praha v roce 2022 pak výstavu Zengerova transformační stanice. Elektřina ve městě, elektřina v architektuře. K oběma výstavám vyšly stejnojmenné publikace. Kromě zahradních měst se momentálně zabývá činností Ministerstev veřejných prací (1908–1938).