Na začátku ledna můžete přijít na výstavy Karolíny Netolické, nenechte si také ujít mimořádnou výstavu Stanislav Kolíbal/Jan Svoboda: Křehká stabilita, na níž uvidíte unikátní kolekci fotografií, v níž se na čas protnuly dva umělecké osudy v počáteční atmosféře dusného období nástupu normalizace. Čekají nás také dvě vernisáže výstav – v Galerii Dole představíme aktuální tvorbu ostravského umělce Aleše Hudečka, ve Fotografické galerii Fiducia soubor Trempové fotografa Libora Fojtíka. Můžete se těšit na koncert experimentální elektroniky s mezinárodní účastí, prezentaci nejzajímavějších studentských filmů ze Slezské univerzity i další ateliér pro děti a jejich rodiče. V prosinci jsme vydali Mapu tří živlů, od ledna bude k dostání jak v Antikvariátu a klubu Fiducia, tak na našem e-shopu, ale také ve všech pobočkách ostravských infocenter. Vyšlo také prosincové číslo bulletinu Krásná Ostrava, v němž opět najdete řadu zajímavých článku o minulosti i současnosti města. V roce 2022 vám přejeme vše dobré a těšíme se na společné setkávání!
do 6. 1. KAROLÍNA NETOLICKÁ: TMA, SVĚTLO, HRANICE
Pokračování výstavy v Galerii Dole.
Kreslířka Karolína Netolická tvoří suchými pastely svůj svět, v němž hraje důležitou roli světlo a tma. A také hranice, která je podle malířky paradoxním elementem, který spojuje jinakosti tím, že je odděluje. Je otázkou, zda Karolínina tvorba signalizuje také širší rozpoložení a chápání světa nejmladší artistní generace. Nebo je tento obrazový modul, tvořený tolika kresebnými tahy, výlučný?
10. 1. V 18.00 ALEŠ HUDEČEK: VYPRAVĚČKA PŘÍBĚHŮ
Vernisáž výstavy v Galerii Dole.
V Galerii Dole na začátku roku 2022 představí své akvarely z poslední doby ostravský umělec Aleš Hudeček (*1973). Zůstává v nich nadále věrný (podobně jako v obrazech prezentovaných současně v Galerii současné malby v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě) svému typickému způsobu vyjadřování, v němž tematizuje malířskou narativitu prostřednictvím inscenací lidských figur a neživých atributů v paradoxních, nepatřičných, a přesto poeticky působících situacích a konstelacích. Výstava potrvá do 3. 3. 2022, kurátor Martin Mikolášek.
14. 1. 2022 OD 19.00 LORENZO ABATTOIR (ITÁLIE), THE OWL (VELKÁ BRITÁNIE, ČR)
Koncert experimentální elektroniky.
Klíčovým prvkem tvorby Lorenza Abattoira je vztah mezi duchovními praktikami a neobvyklými metodami zpracování zvuku. Sám si také některé nástroje ručně vyrábí z předmětů denní potřeby, případně se jedná o analogové elektronické přístroje postavené na principech kvantové fyziky. Proslulé jsou jeho dlouhotrvající performance snímaní tajícího ledu. Ve Fiducii jsme ho mohli vidět v roce 2017, kdy odehrál set na množství skleněných nádob a elektroniku. Letošní album Ostensione vyšlo na americké značce Flag Day Recordings (Tourette, Like Weeds, Howard Stelzer ad.). The Owl – Paul Priest pochází z Leedsu, na ostrovní scéně je aktivní od roku 1994, hrál na basu v kapelách Sloth Hammer či Gets Worse a dalších, Morbid Beauty je jeho harsh noise projekt. Od roku 2018 vydal pod hlavičkou The Owl desítky nahrávek experimentální elektroniky temnějšího ražení (často s použitím baskytary, případně hlasu). Na podzim 2021 přesídlil trvale do Česka a stal se součástí orlovské scény.
23. 1. V 10.00 VÝTVARNÝ ATELIÉR PRO DĚTI A JEJICH RODIČE
Současné umění hravě a bez nudy s lektorkami Marcelou Lysáčkovou a Martinou Janošcovou.
V ateliéru tvoří děti spolu s rodiči/prarodiči. Vstup volný, materiál a výtvarné potřeby pro děti máme. Ateliéry jsou vhodné pro děti od 2 let, ale klidně můžete přijít i s menšími, určitě pro ně vymyslíme nějakou aktivitu. Doporučujeme převlečení – košili, plášť a podobně.
25. 1. V 18.00 LÁSKA ZA ČASŮ KORONY ATD.
Nejzajímavější studentské filmy z produkce Slezské univerzity.
Večer Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby představí to nejlepší z filmové produkce studentů z covidových let 2020 a 2021. Debora Macíková Coley, František Tomis, Jan Vlček, Jaroslav Vůjtek, Radek Barták, Tadeáš Zajac, Marek Labaj a další. Těšit se můžete na hrané filmy, dokumenty i experimentální tvorbu – horor, drama, parodii i poetiku.
do 25. 1. STANISLAV KOLÍBAL, JAN SVOBODA: KŘEHKÁ STABILITA
Pokračování výstavy ve Fotografické galerii Fiducia.
Dva světy výrazných osobností – Jana Svobody a Stanislava Kolíbala se na čas protnuly v počáteční atmosféře dusného období nástupu normalizace. Oba ve své tvorbě hledají vlastní cestu zobrazení světa prostřednictvím redukce vztahů často obyčejných věcí, kdy výraz odhmotnění může poukázat na jeho skrytý duchovní obsah.
26. 1. V 18.00 LIBOR FOJTÍK: TREMPOVÉ
Vernisáž výstavy ve Fotografické galerii Fiducia.
Soubor Trempové vznikl jako pocta všem, kdo jsou nebo byli a zůstali mladí, měli toulavé boty a táhlo je to pod širák. Ať už si říkali trempové, woodcrafteři, vandráci, čundráci, kovbojové, indiáni nebo si časem na své chaty pověsili satelit, všichni se stali součástí téměř výhradního českého a slovenského fenoménu trampingu, který je považován za naši největší subkulturu. Výstava potrvá do 2. března 2022. Kurátor Tomáš Pospěch.
FIDUCIA ON-LINE
Pořady najdete na webu Klubu Fiducia klubfiducia.cz nebo na internetové vzdělávací televizi Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity LucernaTV www.lucernatv.cz.
OD 23. 1. ALEŠ HUDEČEK: VYPRAVĚČKA PŘÍBĚHŮ – video
Slovo autora Aleše Hudečka a kurátora Martina Mikoláška k výstavě v Galerii Dole
VYŠLA MAPA TŘÍ ŽIVLŮ, PŘEDSTAVUJE I ŘADU ARCHIVNÍCH NÁLEZŮ
V prosinci jsme pokřtili v areálu ostravské Nové huti (Liberty) novou mapu z dílny Antikvariátu a klubu Fiducia. Jmenuje se Mapa tří živlů — těžní věže, tovární komíny a věžové vodojemy ostravsko-karvinského revíru a prezentuje jedny z nejdominantnějších typů staveb, z nichž řada nebyla dosud v komplexním a plošném měřítku zmapována, respektive na jednom místě popsána. Syntézou stávajících dat a vlastních výzkumů řešitelského týmu vznikla mapa souhrnně představující cenné stavby těžních věží, továrních komínů a věžových vodojemů
ostravsko-karvinského revíru mnohdy s architektonickou, technologickou, historickou či technickou hodnotou. Badatelský tým (Michal Horáček, Robert Kořínek, Radim Kravčík a Martin Vonka) přišel v řadě případů s novými zjištěními, kterým předcházely měsíce archivního výzkumu — archivní průzkumy například umožnily objevit celou řadu dávno zaniklých a zapomenutých věžových vodojemů, které patřily a v mnohých parametrech a konstrukčních řešeních stále patří mezi nejzajímavější stavby svého druhu u nás. V mapě také mimo jiné naleznete nové poznatky k souboru železobetonových tvárnicových komínů (konkrétně u dolu Hlubina, u elektrárny koksovny Karolina a koksovny vysokých pecí Vítkovických železáren), získané archivním výzkumem právě za účelem tvorby podkladů pro mapu. Mapa zobrazuje především stojící objekty, ale v odůvodněných případech jsou v ní zachyceny i stavby zdemolované. Mapa by měla široké veřejnosti pomoci
se orientovat ve stavbách specifického průmyslového dědictví, popularizovat je, poodkrývat jejich hodnoty a podnítit zájem o ně jako o cenné, mnohdy i architektonicky atraktivní průmyslové dominanty oblasti a zvýšit turistický ruch v oblasti Ostravy a regionu. Součástí jsou aktuální fotografie objektů od fotografa Romana Poláška. Mapa vyšla díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR, Statutárního města
Ostravy a Nadace české architektury.
VYŠLO ZIMNÍ ČÍSLO BULLETINU KRÁSNÁ OSTRAVA
Milí přátelé, v den zimního slunovratu vyšlo tradičně prosincové číslo bulletinu Krásná Ostrava. V zimním čísle se můžete těšit na texty věnující se sedmdesátému výročí Moravskoslezské vědecké knihovny a shrnující diskuse kolem její novostavby — tzv. Černé kostky. Zaměřujeme se také na stav a možnosti rekonstrukce a využití budovy OD Bachner — poslední realizace Ericha Mendelsohna v kontinentální Evropě (a zároveň jediné v České republice). Věnujeme se publikaci Renaty Skřebské Oslava všedního dne, jež se velmi podrobně a novátorsky zabývá architektonickými plastikami s tematikou práce, dopravy, obchodu a peněžnictví, v příspěvku Romany Rosové prozrazujeme více o historii náměstí Dr. Edvarda Beneše a vzpomínáme také na dvě osobnosti, které nás náhle na sklonku roku 2021 opustily — historika Kamila Rodana a filozofa a básníka Vladimíra Jaromíra Horáka. Prostor jsme dali dvěma tématům, která
rozvířila debatu zejména na sociálních sítích — jedno se týká ostravské Fakulty umění, druhé prostorové realizace Eriky Bornové před budovou ostravské Nové radnice. Umělkyně pracuje s dětským pohledem na svět a vytváří instalaci v obřím měřítku, jež by nám měla připomenout, jak jinak jsme vnímali svět jako děti. Jde podle nás o nápadité umělecké dílo. Chvályhodný je z našeho pohledu
také krok města, které nyní podporuje současné umění nejen v galerii PLATO, ale umožňuje moderní umělecké intervence i v rámci vynikajícího ostravského festivalu Kukačka či letos poprvé právě během ostravských vánočních trhů. Přístup magistrátu, který pro intervenci oslovil městskou galerii PLATO a dal volnou ruku jejím kurátorům s výběrem umělce a tématu, považujeme za vzorový.
Obálka: plakát Štěpána Kuse k debatě o Bachnerovi, zadní strana: komiks Lívie Škutové.